Hry bez hranic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hry bez hranic (francouzsky Jeux sans frontières) byla televizní soutěž.

S nápadem, aby se země Evropy zábavnou formou propojily přišel francouzský prezident Charles de Gaulle. Tato idea se zalíbila francouzské televizi, která od roku 1965 začala tuto soutěž ve spolupráci s ostatními stanicemi vysílat. Historické datum prvního odvysílaného dílu je 26.květen 1965.

Prakticky okamžitě na druhý ročník Her bez hranic si BBC1 ve Velké Británii také založila svou vlastní obdobu her pod názvem "It's a Knockout", která kompletně probíhala po sedmnáct ročníků 1966 - 1982, pro britská města.

Soutěž měla fenomenální popularitu, ale byla vysílána pouze v západní Evropě.

V době svého vysílání (v devadesátých letech 20. století) na ČST/ČT, se Hry bez hranic staly nejpopulárnějším zábavným pořadem. Za svoji přitažlivost soutěž vděčí novému přístupu k moderování původní české televizní hlasatelky a herečky Martiny Adamcové.

Soutěž byla zcela neobvyklou podívanou, ve které sice družstva soutěžila sportovně, ale v komických převlecích, v nádherných kulisách a s velkolepě pojatou kamerou. Pořad se snoubil v Česku do té doby s neobvyklou bezprostředností a prvky hravé zábavnosti.

Hry bez hranic se často reprízují ve veřejnoprávních televizí v zemích, které se her zúčastnily.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Původně, od začátku her v roce 1965, se soutěže účastnily čtyři evropské země: Francie, Belgie, S.R.Německo a Itálie. Poslední ročník první série letních her se konal v roce 1982. V tomto období se konaly i tzv. Vánoční hry 1983. První zemí tehdejšího východního bloku která se přihlásila do Her bez hranic byla Jugoslávie roku 1978.

Roku 1988 se začala konat druhá série Her bez hranic za účasti měst z pěti zemí Itálie, Belgie, Francie, Portugalska a Španělska. Nejsilnějším ročníkem v historii her byl rok 1994, kdy se soutěže zúčastnilo celkem devět zemí, a sice Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (zastupované i lichtenštejnskými městy), Česko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Malta. Natáčení soutěže skončilo v roce 1999. Zajímavostí je, že přihlášky zemí podávaly veřejnoprávní televize jednotlivých zemí spojené v Evropskou vysílací unii, ty pak přijímaly přihlášky jednotlivých měst/družstev a byly jejich mediálními garanty v soutěži. Ve druhé sérii Her bez hranic se do soutěžních disciplín aktivně zapojovali i sami moderátoři těchto televizí.

1.série byla v letech 1965-1982 (zakončeno vánočním speciálem 1983)

2.série proběhla v letech 1988-1999

Jediná Itálie se zúčastnila všech 31 ročníků klasických letních Her bez hranic (1965-1999) a to včetně i zimního ročníku 1991-1992. Naopak jednu účast má i jediná země mimo evropský kontinent Tunisko a to v ročníku 1992.

Herní systém her[editovat | editovat zdroj]

Na počátku her v ročnících 1965 a 1966 se objevovaly i soutěžní vědomostní otázky, kde se města v jednotlivých dílech střetávala ve dvojicích. Od třetího klání 1967 se v Hrách bez hranic soutěžilo tak jak je známo do posledních ročníků. Každá zúčastněná země měla zastoupení v každém kvalifikačním kole, kde ani tak nesoupeřila s družstvy jiné země tak jako fakticky na "dálku" proti družstvům z též země v dalších kolech, a to proto aby ve velkém finále byl zastoupen nejlepší umístěný tým v kvalifikačních kolech z každé země (při rovnosti nejlépe umístěných více družstev ze stejné země, rozhodoval vyšší počet dosažených bodů v kvalifikačním kole).

  • Příklad :

Česká republika je zastoupena v ročníku společně s 5 dalšími zeměmi. Ročník má třeba 10 kvalifikačních kol, to znamená že každá ze 6 zúčastněných zemí přihlásí 10 měst/družstev kde se nalosují do jednotlivých 10 kvalifikačních kol. Dejme tomu že v každém kvalifikačním kole české město bude poslední s jistým bodovým přídělem které si vybojoval. Po posledním 10. kvalifikačním kole to české družstvo které bylo na těch posledních 6.místech a získalo nejvíce bodů se kvalifikuje do velkého finále. Kde už jako zástupce své země bojuje o celkové vítězství.

Vystoupení ČSFR (ČT) a Česka v soutěži[editovat | editovat zdroj]

Reprezentaci ČSFR (a posléze Česka) lze procentuálně považovat za jednu z nejlepší ze všech zúčastněných zemí. 5 účastí = 4 absolutní vítězství, jednou 2.místo (včetně účasti zimní Hry bez hranic 1991/1992). Takovou skvělou statistiku v procentech (účast/výsledek) nemá žádná další země.

Poprvé se ČSFR soutěže účastnila v ročníku 1991/1992, který byl zároveň jediným, který se konal pod hlavičkou Zimní Hry bez hranic. Semifinále i finále soutěže se tehdy konalo v Praze ve Sportovní hale a družstvo z Nového Města na Moravě, které ČSFR zastupovalo, tuto soutěž vyhrálo. Zajímavostí je že za čtvrt roku se na stejném místě konalo Mistrovství světa v ledním hokeji.

Těsně po sametové revoluci bylo toto vítězství vnímáno silněji, protože dokazovalo, že Čechy jsou rovnocenným partnerem západoevropským zemím. Češi dokázali také při výrobě jednotlivých dílů, že se dokáží vyrovnat svým západoevropským producentským protějškům. Když se hry konaly v ČSFR potažmo v Česku obsah her vymýšlel Aleš Ulm.

Pořadí odvysílaných dílů v České televizi není chronologický podle skutečné chronologie her, nýbrž dle České televize, jak uznala za vhodné do plánu vysílání a výsledku českých družstev. Jen finále ročníku logicky bylo vždy tím posledním odvysílaným dílem.[editovat | editovat zdroj]

V dalších ročnících česká účast na klasických letních hrách a nejvýraznějších úspěchů dosáhli:[editovat | editovat zdroj]

Města reprezentující ČSFR (Česká televize), resp. Česko[editovat | editovat zdroj]

zimní Hry bez hranic 1991/1992[editovat | editovat zdroj]

První a zároveň poslední zimní ročník : zúčastněné země/národy (4) : Itálie, Francie, Švýcarsko, ČSFR (zastoupena jen českými a moravskoslezskými městy,z principu samostatné České televize). Kde se v základních kvalifikačních čtyřech kolech, konané v prosinci 1991, družstva střetávala v italském lyžařském středisku Santa Caterina Valfurva (z velké části disciplíny na lyžích a sněžných skútrech). Semifinále a finále se odehrálo po Novém roce 1992 v Praze, v holešovické sportovní hale na ledové ploše (většina disciplín na bruslích). Moderátoři za ČT Martina Adamcová a od semifinále a finále v Praze společně s Martinem Dejdarem.

letní Hry bez hranic 1992[editovat | editovat zdroj]

23. ročník : zúčastněné země/národy (8) : Itálie, Francie, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), ČSFR (Česká televize), Tunisko. Moderátoři ČT : Martina Adamcová a Pavel Zedníček.

letní Hry bez hranic 1993[editovat | editovat zdroj]

24. ročník : zúčastněné země/národy (7) : Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Mad'arsko. Moderátoři ČT Marcela Augustová a Petr Vichnar.

letní Hry bez hranic 1994[editovat | editovat zdroj]

25. ročník : zúčastněné země/národy (9) : Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko, Malta. Moderátoři ČT Marcela Augustová a Ota Jirák, na záskok se objevil i herec a mim Rudolf Papežík.

letní Hry bez hranic 1995[editovat | editovat zdroj]

26 . ročník : zúčastněné země/národy (7) : Itálie, Portugalsko, Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Maďarsko, Malta. Moderátoři ČT Barbora Kroužková a Petr Vichnar.

České pořádání Her bez hranic :[editovat | editovat zdroj]

Snahy o obnovení soutěže[editovat | editovat zdroj]

V létě 2007 se měla vyrábět nová řada soutěže s velmi pozměněnými pravidly.[1] Soutěž měla mít celkem 9 dílů (8 a finále) a měla probíhat během léta na pouze jednom místě. Z natáčení však později kvůli finančním těžkostem sešlo. Natáčení bylo připravováno na rok 2011, avšak z toho také nakonec sešlo.

Dne 4. června 2007 byla spuštěna online petice žádající Evropskou vysílací unii o obnovení pořadu. K začátku roku 2010 ji podepsalo přibližně 10 000 lidí.[2]

Ročníky Her bez hranic (ročník, počet zemí,zúčastněné země/národy,vítěz)[editovat | editovat zdroj]

1. 1965 (4)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Belgie (Ciney) + Francie (Saint-Amand-les-Eaux)

2. 1966 (4)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Eichstatt)

3. 1967 (6)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Bardenberg)

4. 1968 (6)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Siegen)

5. 1969 (5)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Wolfsburg) + Velká Británie (Shrewsbury)

6. 1970 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Itálie (Como)

7. 1971 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Velká Británie (Blackpool)

8. 1972 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Švýcarsko (La Chaux-de-Fonds)

9. 1973 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Velká Británie (Ely)

10. 1974 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Švýcarsko (Muotathal)

11. 1975 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Francie (Nancy)

12. 1976 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Ettlingen)

13. 1977 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : S.R.Německo (Schliersee)

14. 1978 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Itálie (Abano Terme)

15. 1979 (8)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Francie (Bar-le-Duc)

16. 1980 (8)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Portugalsko (Vilamoura)

17. 1981 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Velká Británie (Dartmouth) + Portugalsko (Lisabon)

18. 1982 (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Belgie (Rochefort)

Hry bez hranic přerušeny,obnoveny na rok 1988[editovat | editovat zdroj]

19. 1988 (5)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Portugalsko (Madeira)

20. 1989 (5)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Portugalsko (Azorské ostrovy)

21. 1990 (6) (Poprvé odvysíláno ČST)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Španělsko (Jaca)

22. 1991 (6)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Itálie (Vigevano)

Zimní Hry bez hranic 1991-1992 (4) Kompletní kvalifikační kola v Itálii (Santa Caterina Valfurva) 1991 a semifinále a finále v ČSFR (ČT) (Praha) 1992 (Jako druhé odvysíláno ČST 1991, ČT 1992)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : ČSFR (ČST/ČT) (Nové Město na Moravě)

Výsledky :[editovat | editovat zdroj]

1.kvalifikační kolo (1991) ČT odvysílala jako druhý díl Itálie - Santa Caterina Valfurva
CH - Verbier 30 bodů
F - Megéve 29 bodů Postup do semifinále za Francii
CS - Třebíč 28 bodů Postup do semifinále za ČSFR (ČST)
I - Bergamo 26 bodů
2.kvalifikační kolo (1991) ČT odvysílala jako první díl Itálie - Santa Caterina Valfurva
CH - Canton du Jura 35 bodů Postup do semifinále za Švýcarsko
I - Gressoney 33 bodů Postup do semifinále za Itálii
F - Serre Chevalier 25 bodů
CS - Rožnov 19 bodů
3.kvalifikační kolo (1991) ČT odvysílala jako třetí díl Itálie - Santa Caterina Valfurva
CH - Charmey 33 bodů Postup do semifinále za Švýcarsko
F - Avoriaz 29 bodů Postup do semifinále za Francii
I - Aprica 27 bodů
CS - Nové Město na Moravě 23 bodů Postup do semifinále za ČSFR (ČST)
4.kvalifikační kolo (1991) ČT odvysílala jako čtvrtý díl Itálie - Santa Caterina Valfurva
I - Santa Catrina Valfurva 37 bodů Postup do semifinále za Itálii
CH - Villars 36 bodů
F - Luz Ardiden 24 bodů
CS - Prostějov 13 bodů
Semifinále (1992) ČT odvysílala jako pátý díl ČSFR (ČT) - Praha
CS - Nové Město na Moravě

CS - Třebíč

25 bodů Nové Město na Moravě - 6 lepších umístění v 9 disciplínách

Třebíč - 3 lepších umístění v 9 disciplínách

Postup do finále za ČSFR (ČT)

Nové Město na Moravě

F - Avoriaz

F - Megéve

24 bodů Avoriaz - 5 lepších umístění v 9 disciplínách

Megéve - 4 lepších umístění v 9 disciplínách

Postup do finále za Francii

Avoriaz

CH - Canton du Jura

CH - Charmey

22 bodů Canton du Jura - 5 lepších umístění v 9 disciplínách

Charmey - 4 lepších umístění v 9 disciplínách

Postup do finále za Švýcarsko

Canton du Jura

I - Santa Caterina Valfurva

I - Gressoney

22 bodů Santa Caterina Valfurva - 5 lepších umístění v 9 disciplínách

Gressoney - 4 lepších umístění v 9 disciplínách

Postup do finále za Itálii

Santa Caterina Valfurva

Finále (1992) ČT odvysílala jako šestý díl ČSFR (ČT) - Praha
CS - Nové Město na Moravě 30 bodů 1.místo a vítěz celkově zimních Her bez hranic za ČSFR (ČT)
I - Santa Caterina Valfurva 27 bodů 2.místo celkově za Itálii
CH - Canton du Jura 26 bodů 3.místo celkově za Švýcarsko
F - Avoriaz 22 bodů 4.místo celkově za Francii

23. 1992 (8) (Jako třetí odvysíláno ČT)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : ČSFR (ČT) (Třebíč)

24. 1993 (7) (Jako čtvrté odvysíláno ČT)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Madarsko (Kecskemét)

25. 1994 (9) (Jako páté odvysíláno ČT)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Česko (Hradec Králové)

26. 1995 (7) (Jako šesté odvysíláno ČT)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Česko (Brno)

27. 1996 (6) Kompletní hry v Itálii (Stupinigi / Turín)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Madarsko (Kecskemét)

28. 1997 (8) Kompletní kvalifikační kola v Madarsku (Budapešt') a finále v Portugalsku (Lisabon)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Portugalsko (Amadora)

29. 1998 (7) Kompletní hry v Itálii (Trento)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Madarsko (Százhalombatta)

30. 1999 (6) Kompletní hry v Itálii (Le Castella)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Itálie (Bolzano / jižní Tyrolsko)

Hry bez hranic byly po ročníku 1999 opět přerušeny na neurčito.[editovat | editovat zdroj]

Tabulka Her bez hranic v počtu vítězství :[editovat | editovat zdroj]

Země Počet vítězství
S.R.Německo 6 vítězství
Portugalsko 5 vítězství
Velká Británie 4 vítězství
Itálie 4 vítězství
ČSFR (ČT) / Česko 3 vítězství + 1 zimní
Madarsko 3 vítězství
Francie 3 vítězství
Belgie 2 vítězství
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 2 vítězství
Španělsko 1 vítězství
Nizozemsko bez vítězství
Řecko bez vítězství
Jugoslávie bez vítězství
Velká Británie / Wales bez vítězství
Slovinsko bez vítězství
San Marino bez vítězství
Malta bez vítězství
Tunisko bez vítězství

Tabulka Her bez hranic v počtu účastí :[editovat | editovat zdroj]

Země Počet účastí
Itálie 30 + 1 zimní (všechny)
Francie 25 + 1 zimní
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 24 + 1 zimní
Belgie 20
S.R.Německo 16
Velká Británie 16
Portugalsko 15
Nizozemsko 10
Řecko 7
Madarsko 7
Jugoslávie 6
ČSFR (ČT) / Česko 4 + 1 zimní
Španělsko 4
Velká Británie / Wales 4
Slovinsko 4
San Marino 3
Malta 2
Tunisko 1

Tabulka Her bez hranic v procentuální úspěšnosti (účast/vítězství) :[editovat | editovat zdroj]

Země Procentuální úspěšnost Počet účastí Počet vítězství
ČSFR (ČT) / Česko 75,00% + zimní 100% =

80,00%

4 + 1 zimní 3 + 1 zimní
Madarsko 42,85% 7 3
S.R.Německo 37,50% 16 6
Portugalsko 33,33% 15 5
Velká Británie 25,00% 16 4
Španělsko 25,00% 4 1
Itálie 13,33% + zimní 0,00% =

12,90%

30 + 1 zimní 4
Francie 12,00% + zimní 0,00% =

11,53%

25 + 1 zimní 3
Belgie 10,00% 20 2
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 8,33% + zimní 0,00% =

8,00%

24 + 1 zimní 2
Tunisko 0,00% 1 0
Malta 0,00% 2 0
San Marino 0,00% 3 0
Slovinsko 0,00% 4 0
Velká Británie / Wales 0,00% 4 0
Jugoslávie 0,00% 6 0
Řecko 0,00% 7 0
Nizozemsko 0,00% 10 0

Každé z účastnických zemí byla přidělena unikátní barva, jíž se země pro větší diváckou přehlednost v soutěži prezentovala. ČSFR (ČT) / Česku například vždy patřila barva oranžová.

Soutěž v České televizi[editovat | editovat zdroj]

V ČR soutěž vysílala Česká televize. Původní odvysílání v roce 1990, jinak barvitého zábavního pořadu, se nesetkalo se zájmem publika. Proto tvůrčí skupina ČT Čapek - Borovan rozhodla, že se do italské alpské destinace Santa Caterina Valfurva na natáčení 22.ročníku má vydat zúžený štáb, složený z kameramana, obou producentů, ale také, do té doby neznáme tváře, jimi vybrané komentátorky, Martiny Adamcové.

Tak vznikl první, v ČR skutečně sledovaný, ročník zábavné soutěžní hry.

Velkou zásluhu na popularitě pořadu měl hovorový bezprostřední projev Martiny Adamcové, která si komentáře k pořadu sama vypracovávala.

Její styl, včetně oslňujícího úsměvu, který ve vstupech vždy zářně odhalovala, přejali po ní další komentátoři a to nejen této soutěže, ale všeobecně moderátoři v projevu na televizní obrazovce.

Po prvním zimním ročníku následoval 23. ročník 1992. To už se pořad vyšvihl na první příčku sledovanosti, města považovala svoji účast za prestižní, a komentátorka Martina Adamcová se stala objevem roku, leč krátce poté co skončil ročník 1992 Her bez hranic se odstěhovala do Kanady. K popularitě pořadu přispěl také fakt, že Česká družstva v soutěži vítězila. Na finále na Azorské ostrovy se letěl se podívat i ředitel ČTV, Ivo Mathé.

Českými moderátory pořadu byli a soutěžili s českými městy:[editovat | editovat zdroj]

Po proběhnutí Her bez hranic v roce 1995 se Česká televize další účasti vzdala pro vysoké finanční nároky.

Obnovení soutěže[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 oznámeno, že by se mohly uskutečnit originální Hry bez hranic. Ale také jiná verze a to Eurohry (org. Eurogames), a ty se nakonec i uskutečnily. A nakonec se staly přímým následovníkem Her bez hranic, kde při úvodu vysílaného dílu zní tatáž znělka jako při původních Her bez hranic. Kde tentokrát se přihlásily i komerční televize ze zúčastněných zemí. Jako první televize ,která odvysílala tento první ročník byla italská Canale 5 patřící skupině Mediaset. A to od 19.září do 24.října 2019. Kde se poprvé představilo i Polsko a Rusko.

1. Eurohry 2019 (6) Kompletní hry v Itálii (Řím)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz : Německo (Mnichov)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. iDNES.cz. Vrací se soutěž Hry bez hranic. Ale bez Čechů. iDNES.cz [online]. 2007-02-05 [cit. 2010-08-06]. Dostupné online. 
  2. (anglicky) Bring back 'Jeux Sans Frontieres'!

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]