Hrušovský hrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrušov
Hrussocivertanlegi2.jpg
Základní informace
Sloh gotická architektura
Výstavba 13. století
Zánik 18. století
Poloha
Adresa Hostie, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Hrušov
Hrušov
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrušovský hrad (uváděn také jako Hrušov) je zřícenina gotického hradu na křemencovém vrchu Skalka v katastru obce Hostieokrese Zlaté Moravce na Slovensku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolnosti vzniku nejsou jasné, údajně byl postaven po odchodu Tatarů. První písemná zmínka pochází z roku 1253. Hlídal skýcovskou cestu z Tekova do Ponitří. V letech 1321 až 1344 patřil rodině Levických, poté se stal královským majetkem. V roce 1347 daroval hrad král Ludvík I. Veliký synovi Julia z Topoľčan, magistru Mikulášovi a jeho bratu Ondřejovi. V této darovací listině je hrad označený jménem Castrum Nostrum Hurusou.

Hrušovský hrad

Později se majitelé často střídali. Patřil do rukou Perényiů, ostřihomskému arcibiskupovi, Bebekovcům, Zápoľským a dalším. Ve 14. a 15. století dosáhl poměrně velkého rozsahu, k hradu patřila také Živánská věž v katastru obce Jedľové Kostoľany. V polovině 16. století byl opět královským majetkem a darem přešel do rukou rodu Topoľčianských. O poslední větší přestavbu se zasloužil Ladislav Rákoczi, který ve druhé polovině 17. století vylepšil opevnění. Po porážce vojsk Františka Rákocziho v roce 1708 byl hrad zpustošen císařskou armádou, stejně jako ostatní pevnosti obsazené povstalci. Od té doby chátral.

V letech 1928 až 1930 byl hrad zakonzervován pod vedením Ing. K. Kühna ze Státního památkového ústavuPraze. Přičinil se o to také prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který hrad vícekrát navštívil během svého pobytu v letním sídle v Topoľčiankách. Dalších prací se dočkal začátkem 21. století.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad si zachoval půdorys s obytným jádrem a prvním předhradím. Druhé předhradí, původně budované jako dělostřelecké opevnění, zaniklo. Dobře se zachovaly věže a bašty, zejména věž při vstupu do druhého předhradí se vstupem do horního hradu s obdélníkovými okny a střílnami v opevnění.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přístup na hrad je možný po cestě odbočující ze silnice spojující Skýcov a Topoľčianky nebo po turistických značených cestách z těchto obcí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]