Hrušovany u Brna
| Hrušovany u Brna | |
|---|---|
 Hrušovany u Brna, pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Židlochovice |
| Obec s rozšířenou působností | Židlochovice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′19″ s. š., 16°35′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 558 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,04 km²[2] |
| Katastrální území | Hrušovany u Brna |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| PSČ | 664 62 |
| Počet domů | 780 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Masarykova 17 664 62 Hrušovany u Brna podatelna@ouhrusovany.cz |
| Starosta | Pavel Kadlec |
| Oficiální web: www | |
  Hrušovany u Brna | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583081 |
| Kód části obce | 411990 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrušovany u Brna (německy Rohrbach[4]) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Červené vrchy, Terasy, Podsedky).
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vsi vychází ze starého obyvatelského pojmenování hrušověné („lidé z hrušového (místa)“ nebo „lidé přišlí z Hrušové“). Německé jméno Rohrbach („rákosový potok“) bylo dáno už ve 13. století nezávisle na českém.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V rámci archeologických výzkumů byly na území obce nalezeny různé objekty a předměty. Z polní tratě Zadní díly pochází nálezy z neolitu (konkrétně z kultury s lineární keramikou) a eneolitu.[6] V trati U tří mostů byly při výstavbě silničního obchvatu nalezeny dva komorové hroby ze starší doby železné (v jednom z nich byl zemřelý pohřben na čtyřkolovém voze)[7] a sídliště ze starší doby římské.[8]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy byla obec darována Bočkem z Obřan žďárskému klášteru.
Po přijetí mnichovské dohody v roce 1938 byly západní části katastru obce ohraničené východním okrajem parcely silnice spojující Brno a Pohořelice,[9][10][11] zahrnuty do nacistického Německa, v jehož rámci byly nejprve součástí Sudetoněmeckých území, později pak součástí Říšské župy Dolní Podunají. Stejný osud však potkal i severní část moderního katastru obce východně od vojkovického rybníka Šejba, patřící tehdy do katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl do nacistického Německa začleněn beze zbytku.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 751 | 811 | 1 211 | 1 289 | 1 430 | 1 650 | 1 839 | 1 853 | 2 001 | 1 954 | 2 794 | 2 748 | 2 892 | 3 284 | 3 498 |
| Počet domů | 110 | 126 | 166 | 182 | 226 | 228 | 365 | 404 | 417 | 428 | 496 | 558 | 574 | 702 | 780 |
Vývoj počtu obyvatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Panny Marie Královny z let 2000–2004
- Vila Viktora Bauera, puristická stavba z let 1917–1918, vystavěná podle projektu Adolfa Loose
- Náhrobní kámen ve tvaru cyrilometodějského kříže
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Viktor Bauer (1876–1939) – podnikatel v cukrovarnictví
- Marie Trnková (1886–1929) – autorka prací se sociální a zdravotní tematikou a iniciátorka oslav Svátku matek
- Hynek Světlík (1875–1945) – zakladatel místního sboru dobrovolných hasičů
- Daniel Orálek (* 1970) – vytrvalostní běžec
- Prokop Bartoloměj Šup OSB (1866–1921) – zemský prelát a rajhradský opat, klíčová postava křesťanského sociálního hnutí v českých zemích, čestný občan[zdroj?]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad -
Sokolovna -
Vila Viktora Bauera
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 240.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 304, 305.
- ↑ PARMA, David. Přehled archeologických nálezů v katastru obce (dokončení): Neolit. Hrušovanský zpravodaj. Září 2012, s. AZ-1. Dostupné online.
- ↑ GEISLER, Martin. Přehled archeologických nálezů v katastru obce (dokončení): Starší doba železná. Hrušovanský zpravodaj. Září 2012, s. AZ-2. Dostupné online.
- ↑ GEISLER, Martin. Přehled archeologických nálezů v katastru obce (dokončení): Starší doba železná. Hrušovanský zpravodaj. Září 2012, s. AZ-3. Dostupné online.
- ↑ List č. 6 historické katastrální mapy obce Hrušovany u Brna
- ↑ List č. 3 historické katastrální mapy obce Hrušovany u Brna
- ↑ List č. 1 historické katastrální mapy obce Hrušovany u Brna
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Židlochovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrušovany u Brna na Wikimedia Commons - Hrušovany u Brna v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
