Hrobka rodu Metternichů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrobka rodu Metternichů
Hrobka rodu Metternichů
Základní informace
Výstavba 1826 (hrobka)
Poloha
Adresa Plasy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40940/4-1507 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter Plasy)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Metternichů je hrobka kancléře Metternicha a jeho rodiny na hřbitově v západočeských Plasích. Hrobka vznikla úpravou původně kostela svatého Václava. Hrobku vlastní město Plasy.

Kostel byl původně gotický, za opata Trojera byl barokně přestavěn asi Janem Baptistou Matheyem a opatřen v průčelí dvěma věžemi.[1] Po zrušení kláštera (1785) získal panství Metternich, který kostel nechal roku 1826 empírově přestavět na hrobku, při čemž byly i odstraněny věže. Přestavbu prováděl mladý Josef Kranner[2][3]podle návrhu[1] nebo spíše jen konzultace s Petrem Nobile.[2]

Hlavní průčelí s pilastry je zakončeno nízkým trojúhelníkovým štítem se znakem Metternichůtympanonu. Do prostoru bývalého kostela je přístup po dvouramenném schodišti, pod nímž je vchod do vlastní hrobky. Vnitřek bývalého kostela je sklenut valeně, na klenbě presbytáře se zachovaly gotické malby. K původní výbavě patřilo mimo jiné několik obrazů Jana Kryštofa Lišky a tumbovitý relikviář sv. Valentýny z roku 1828,[1] jejíž ostatky dostal Metternich od papeže Lva XII.

Seznam pochovaných[editovat | editovat zdroj]

Pohled na bývalý kostel s gotickým presbytářem

V hrobce je pohřbena celá řada členů rodiny kancléře Metternicha včetně jeho manželek a dětí. Poslední z nich byl do hrobky uložen v roce 1930.[2] Nik pro rakve je celkem třicet, na každé straně patnáct. Některé niky však zůstaly prázdné.

Chronologicky podle roku narození[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Ditrich Adolf († konec 17. století), nepřímý předek kancléře, ostatky převezeny z Kynšperka nad Ohří v roce 1879
  • 2. Lucie († konec 17. století), nepřímý předek kancléře, ostatky převezeny z Kynšperka nad Ohří v roce 1879
  • 3. František Jiří (1746–1818), otec kancléře, ostatky zde byly uloženy v roce 1828, původně pohřben v Kynžvartu
  • 4. Paulina Kunhuta (1772–1855), starší sestra kancléře
Rakev kancléře Metternicha
  • 5. Klemens Václav Nepomuk Lothar Metternich (1773–1859), kancléř Rakouského císařství
  • 6. Josef (1774–1830), mladší bratr kancléře, manžel Julie Františky (č. 8)
  • 7. Marie Eleonora Kounic-Rietbergová (1775–1825), první manželka kancléře (sňatek 27. září 1795 ve Slavkově), ostatky zde byly uloženy v roce 1828, původně pohřbena v Kynžvartu
  • 8. Julie (Juliána) Františka, rozená Sułkowska (1776–1839), manželka Josefa (č. 6), švagrová kancléře
  • 9. Marie Leopoldina (1797–1820), dcera kancléře z prvního manželství, manželka Josefa Esterházyho z Galanty, původně pohřbena v Bernolákově
  • 10. Viktor (1803–1829), syn kancléře z prvního manželství
  • 11. Marie Klementina (1804–1820), dcera kancléře z prvního manželství, ostatky zde byly uloženy v roce 1828, původně pohřbena v Kynžvartu
  • 12. Melanie Zichy-Ferraris (1805–1854), třetí manželka kancléře (sňatek 30. ledna 1831 ve Vídni)
  • 13. Marie Antonie Leykamová (1806–1829), druhá manželka kancléře (sňatek 5. listopadu 1827 na zámku Hetzendorf u Vídně)
  • 14. Hermina Gabriela (1815–1890), dcera kancléře z prvního manželství
  • 15. Roger von Aldenburg (1827–1906), syn Viktora (č. 10), vnuk kancléře
  • 16. Richard (1829–1895), syn kancléře z druhého manželství, diplomat
  • 17. Klemens (*/† 1833), syn kancléře z třetího manželství
  • 18. Pavel Klemens Lothar (1834–1906), syn kancléře z třetího manželství
  • 19. Marie (*/† 1836), dcera kancléře z třetího manželství
  • 20. Lothar Štěpán (1837–1904), syn kancléře z třetího manželství
  • 21. Klemens Václav Lothar (1869–1930), syn Pavla Klemensa Lothara (č. 18), vnuk kancléře, poslední uložený do hrobky v roce 1930
  • 22. Emílie Marie Felicitas (1873–1884), jedenáctiletá dcera Pavla Klemensa Lothara (č. 18), vnučka kancléře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Umělecké Památky Čech P/Š. Academia, Praha 1980. S. 77
  2. a b c Hrobka Metternichů (PDF) na stránkách města
  3. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995. Heslo Kranner

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]