Hrdlička chechtavá
 Hrdlička chechtavá | |
|---|---|
 Zdivočelá hrdlička chechtavá v Austrálii | |
Hlas hrdličky chechtavé | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | měkkozobí (Columbiformes) |
| Čeleď | holubovití (Columbidae) |
| Rod | hrdlička (Streptopelia) |
| Binomické jméno | |
| Streptopelia roseogrisea (Linné, 1758) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrdlička chechtavá (Streptopelia roseogrisea) je středně velký pták z čeledi holubovití, obývající suché oblasti poblíž vody v subsaharské Africe, na severu Afrického rohu a na jihozápadě Arabského poloostrova.
Taxonomie a domestikace
[editovat | editovat zdroj]Hrdlička chechtavá byla popsána švédským přírodovědcem Carlem Linném v jeho desátém vydání Systema naturae. Zařadil ji spolu s ostatními hrdličkami a holuby do rodu Columba, přidělil jí binomické jméno Columba risoria a jako lokalitu výskytu uvedl Indii.[2][3] Genetický výzkum ale potvrdil africký původ.[4] Je možné, že domestikovaná forma vznikla mimo jiné křížením s jinými holubovitými včetně hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Před jakou dobou došlo k domestikaci, není přesně známo, nicméně se předpokládá, že exempláře, podle nichž Linné v roce 1758 druh popsal, pocházely z italského importu ze severní Afriky na konci 16. století.[5]
Rozlišují se dva poddruhy, přičemž genetická odlišnost je minimální, takže se navrhuje[kdo?], aby byl druh brán jako monotypický.
- Streptopelia roseogrisea roseogrisea – nominátní poddruh, rozšířený napříč africkým Sahelem jižně od Sahary na východ po severní a střední Súdán.
- Streptopelia roseogrisea arabica – severovýchodní Súdán, Eritrea, Somálsko a jihozápad Arabského poloostrova, o něco tmavší než nominátní poddruh.
-
S. r. roseogrisea, Alžírsko -
S. r. arabica, Saúdská Arábie
Popis
[editovat | editovat zdroj]Měří kolem 26 cm a váží 130 – 166 g. Svrchní strana těla je od ramen až po špičku ocasu světle šedohnědá, přičemž vnější okraje složených křídel mají namodralý nádech. Letky jsou tmavší, téměř černé. Hlava, krk a hruď mají růžový nádech, brada a břicho jsou bílé. Sameček a samička se od sebe neliší.
Chov
[editovat | editovat zdroj]Hrdličky chechtavé jsou v zajetí nenároční, dlouho žijící ptáci, dožívající se až 12 let, ale jsou zaznamenány případy jedinců, kteří žili více než 20 let[6] a jeden případ dožití činil až 29 roků.[7] V současné době se využívá v biologickém výzkumu, kotkrétně výzkumu hormonálních změn vedoucích k rozmnožování, protože tok je snadno rozpoznatelný. Chovatelé okrasných hrdliček je chovají ve velkém množství variant, kterých se docílilo křížením domestikovaných ptáků s divokými hrdličkami chechtavými importovanými do Spojených států amerických.
Některé varianty mají mutaci, která je činí zcela bílé. Tyto bílé hrdličky jsou často využívány kouzelníky, protože se dají snadno vycvičit. Bílé hrdličky jsou též vypouštěny ve velkém množství na slavnostech jako symbol míru nebo na svatbách. Častěji jsou však při těchto příležitostech vypouštěni bílí poštovní holubi, protože hrdlička chechtavá nemá domovský instinkt.
Může se křížit s holubem domácím, ale potomstvo je neplodné.[8][9]
Živí se semeny trav i jiných rostlin, příležitostně i bobulemi, hmyzem a plži.
Hlas
[editovat | editovat zdroj]Cukrování hrdliček vzniká vibrací svalů při výdechu. Tyto svaly jsou jedněmi se schopností nejrychlejších stahů mezi obratlovci, stahující se 10krát rychleji, než svaly využívané při běhu. Hrdlička chechtavá je první pták, u nějž byl tento typ svalů popsán.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dvoudenní mládě -
Rodič s mládětem na hnízdě -
Bílý pár zblízka -
Pár při krmení -
Vajíčko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ LINNAEUS, Carl. Systema Naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. 10th. vyd. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 165. (Latin)
- ↑ Check-List of Birds of the World. Redakce Peters James Lee. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1937. Dostupné online. S. 92.
- ↑ GROUW, H.V.; HERNÁNDEZ-ALONSO, G.; CAVILL, E.; GILBERT, M.T.P. The Founding Feathers: the true ancestry of the domestic Barbary Dove. Bulletin of the British Ornithologists' Club. 2023, s. 153–171. doi:10.25226/bboc.v143i2.2023.a3.
- ↑ Fisher, James. British Birds, number 5, Vol. XLVI. [s.l.]: [s.n.], 1953.
- ↑ Documented Info by a hobbyist at [1]
- ↑ .Documented story at [2]
- ↑ Known Dove/Pigeon Hybrids [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ VICKREY, Anna I.; DOMYAN, Eric T.; HORVATH, Martin P.; SHAPIRO, Michael D. Convergent Evolution of Head Crests in Two Domesticated Columbids Is Associated with Different Missense Mutations in EphB2 [online]. 2015 [cit. 2023-05-28]. S. 2657–2664. Dostupné online. doi:10.1093/molbev/msv140.
- ↑ Elemans CP, Spierts IL, Muller UK, Van Leeuwen JL, Goller F. Bird song: superfast muscles control dove's trill. Nature. 2004, s. 146. doi:10.1038/431146a. PMID 15356620. S2CID 4302088. Bibcode 2004Natur.431..146E.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrdlička chechtavá na Wikimedia Commons - The Cornell Lab of Ornithology, All About Birds
- The Dove Page The Place on the Internet for Doves
- Barbary Dove History, by John Pire Archivováno 17. 6. 2016 na Wayback Machine.
