Hradiště nad Javornicí
| Hradiště nad Javornicí | |
|---|---|
.jpg) Celkový pohled na vrch Hradiště | |
| Poloha | |
| Adresa | 1 km severozápadně od Lhoty, Chříč,  Česko |
| Nadmořská výška | 446 m |
| Souřadnice | 49°59′44,88″ s. š., 13°38′31,92″ v. d. |
  Hradiště nad Javornicí | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16586/4-1272 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Hradiště | |
|---|---|
Celkový pohled na vrch Hradiště | |
| Vrchol | 446 m n. m. |
| Prominence | 40 m |
| Izolace | 1,3 km → Ostrý vrch |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Plaská pahorkatina / Kralovická pahorkatina / Pavlíkovská pahorkatina / Modřejovická pahorkatina / Rousínovská část |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradiště nad Javornicí (též Deliba) je zaniklé opevnění na vrchu Hradiště severozápadně od Lhoty v okrese Plzeň-sever. Nachází se nad Machovým mlýnem v nadmořské výšce 446 m. Dochovaly se z něj terénní pozůstatky příkopů a valů. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.[1]
Vrch Hradiště[editovat | editovat zdroj]
Hradiště je 446,3 m vysoký lesnatý vrch (nazývaný také Deliba) severovýchodně od Slatiny nacházející se v katastrálním území Lhota u Chříče obce Chříč u severovýchodní hranice okresu Plzeň-sever. Na jeho západním úbočí teče směrem k severu Slatinský potok, ze severu a severovýchodu je vrch obtékán říčkou Javornicí a na jižní straně se svah jen mírně svažuje ke vsi Lhotě.[2] Geomorfologicky vrch spadá do celku Plaská pahorkatina, podcelku Kralovická pahorkatina a okrsku Pavlíkovská pahorkatina.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dnes se na vrcholu této vyvýšeniny nacházejí pozůstatky středověkého opevnění. Archeologicky byla tato lokalita zkoumána v roce 1833 Matyášem Kalinou z Jäthensteinu a Václavem Krolmusem. Ti zde zaznamenali nález na sucho kladené zdi, která tvořila základy čtverhranné stavby. Nálezy se do dnešní doby nedochovaly. V roce 1992 provedl vizuální průzkum a mikrosondáž Tomáš Durdík, který na vrcholu nalezl zbytky fortifikací vejčitého půdorysu obehnané příkopem, vyslovil hypotézu, že se nejedná o panské sídlo, ale o vojenský opěrný bod z období husitských nebo poděbradských válek. Artefakty nalezené Tomášem Durdíkem byly datovány do druhé poloviny 15. století.[4]
V roce 1921 Václav Kočka ve své publikaci umístil na toto místo hradiště Delibu, které zde měli vybudovat Hedčané zajatí při polském tažení Břetislava I. v roce 1038. Historicky a dosud ani archeologicky tato možnost není doložena. August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze království Českého vyslovil domněnku, že se zde mohlo nacházet sídlo vladyckého rodu z nedaleké vsi Slatiny. Ani tu však nebylo možno dosud prokázat. Existují i neprokázané domněnky a neověřené dohady o tom, zda toto Hradiště nějak blíže nesouviselo s nedalekým hradem Krakovcem, který se nachází na opačném břehu Javornice asi 3 km severně odsud nad jedním z jejích bočních údolí (údolí Krakovského a Šípského potoka).
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Půdorys opevnění má vejčitý tvar protažený ve směru východ–západ. Ve skále vysekaný příkop a val před ním, které chrání západní konec areálu, směrem na východ mizí. Vlastním příkopem a valem je chráněn až východní vrchol oválu. Uprostřed severní strany se nachází prohlubeň po archeologicky zkoumané čtverhranné stavbě s délkou strany 6,6 m, v jejímž interiéru byly nalezeny stopy požáru.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Vrch s opevněním je volně přístupný, ale nevede na něj žádná značená cesta. Nejsnazší přístup vede polní cestou, která odbočuje ze silnice mezi Lhotou a Slatinou.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 127153 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště Deliba, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-02]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2015-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hradiště nad Javornicí, s. 195–196.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SKLENÁŘ, Karel. K historii zkoumání hrádku u Chříče na Rakovnicku. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 1993.
- KOČKA, Václav. Po stopách Hedčanů. Věstník spolku muzea města Rakovníka. 1921, čís. II, s. 3–26.
- RENNER, J. Neznámé hradiště nad Javornicí. Vlastivědný sborník okresu rakovnického. 1938, roč. VIII, čís. 2–3, s. 32–35.
- HOLÝ, F. Krajem Hedčanů – Obrázky z Křicka. Chříč: Kulturní klub JZD 9. květen ve Chříči, 1976. S. 6.