Hrabyně (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrabyně
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 1528 (tvrz)
Přestavba 1756 (barokní zámek), 18621863
Zánik okolo r. 1955
Stavebník neznámý
Další majitelé Bítovští z Bítova, Fulštejnové, Šípové z Bránice, Tvorkovští z Kravař, Syrakovští z Pěrkova, Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle, Čejkové z Badenfeldu, Řád německých rytířů
Poloha
Adresa Hrabyně 2, Hrabyně, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Hrabyně (zámek)
Hrabyně (zámek)
Hrabyně (zámek), Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Hrabyně stával v obci Hrabyně, mezi Ostravou a Opavou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy došlo k dělení opavského vévodství. Tehdy byl ve vlastnictví Jindřicha z Bítova. V roce 1528 ji Jiří Bítovský z Bítova prodal Jindřichovi z Fulštejna a při této příležitosti je zmíněna i tvrz. V roce 1535 pak panství koupil Jindřich Šíp z Bránice. Podruhé je tvrz připomínána roku 1565, když ji zakoupil Jiří Tvorkovský z Kravař. V roce 1647 se majitelkou stala Marie Magdalena Syrakovská z Pěrkova a v roce 1687 připadla Maxmiliánovi Mitrovskému z Nemyšle. V roce 1756 za Arnošta Benjamina Mitrovského z Nemyšle došlo na místě tvrze nebo v její blízkosti k výstavbě pozdně barokního zámku, jehož podoba byla ovlivněna Johannem Lukasem von Hildebrandtem. Roku 1832 zámek odkoupil Arnošt Ota Čejka z Badenfeldu, ovšem už v roce 1837 jej prodal Řádu německých rytířů, který v letech 18621863 nechal zámek přestavět. Při této přestavbě byl o polopatro zvýšen, přičemž původní velikost naznačovala korunní římsa. V majetku řádu zůstal do roku 1939, kdy již neplnil funkci sídla.

Kvůli úzkým vazbám řádu na Habsburky přešel v roce 1919 pod správu státu.[zdroj?] Ten v jednom patře zámku v roce 1938 zřídil školu. Roku 1939 nechali nacisti řád rozpustit a zámek jim zabavili; v roce 1946 došlo k jeho konfiskaci československým státem. Během druhé světové války zámek sloužil jako lazaret. Na jaře 1945 došlo při bojích o Opavu a Ostravu k velkému poškození celé obce, tedy i zámku. V polovině 50. let 20. století byly zámecké trosky zbořeny. Do současnosti se zachovaly některé budovy dvora a také budova bývalé míčovny (později oranžerie a sýpky), která někdy bývá považována za bývalou tvrz.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]