Hraběnka de Charny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hraběnka de Charny
Útok na královské sídlo v Tuileriích
Autor Alexandre Dumas starší
Původní název La Comtesse de Charny
Země Francie
Cyklus Paměti lékařovy
Žánry historický dobrodružný román
Datum vydání 1852-1855
Česky vydáno 1913
Předchozí a následující díl
Ange Pitou Rytíř de Maison-Rouge
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraběnka de Charny (1852-1855), La Comtesse de Charny) je dobrodružný historický román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího. Jde o čtvrtou závěrečnou[p 1] část autorova románového cyklu Paměti lékařovy (Mémoires d'un médecin), ve kterém je zachycena příprava a počáteční průběh Velké francouzské revoluce v letech 17701793. Na rozdíl od ostatních částí cyklu nespolupracoval na tomto románu Auguste Maquet, protože mezí ním a Dumasem začalo docházet ke sporům.

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Zatčení královské rodiny ve Varennes

V tomto románě líčí autor nešťastný osud krále Ludvíka XVI., jeho ženy Marie Antoinetty a jejich přívrženců v letech 17911793. Poslanec a předseda Národního shromáždění Mirabeau chce královské rodině pomoci, náhle však umírá. Před smrtí pošle královně lístek ze vzkazem „Prchněte“. Král pověří Oliviera de Charny, aby útěk zařídil.

Mezi ty, kteří chtějí zničit monarchii, patří i sedlák Billot, který spolupracuje s Cagliostrem, jenž se po Paříži pohybuje v masce janovského bankéře. Billotova dcera Kateřina se však i nadále schází s Isidorem de Charny, prchá s ním do Paříže a má s ním dítě.

Královská rodina prchá z Francie a dostane se až k městečku Varennes, poblíž německých hranic, zde je však její útěk odhalen. Olivier de Charny se svým bratrem Isidorem do posledního dechu brání královskou rodinu při jejím útěku a Isidor je přitom zabit. Král je se svou rodinou odvezen zpět do Paříže a prohlášen za vlastizrádce. Na scéně se objevují republikáni pod vedením Robespierra a Dantona, kteří chtějí zrušit monarchii.

Olivier de Charny se vrací s králem do Paříže a uvědomí si, že již nemiluje královnu, ale svou ženu Andrée. Jede za ní a prosí ji o odpuštění. Chce se také postarat o Kateřinu a jejího syna. Je však v srpnu roku 1792 zabit při útoku rozvášněného davu, podporovaného republikány, na královské sídlo v Tuileriích. Král je s rodinou internován v pařížském Templu.

Andrée se s pomocí Ange Pitoua podaří získat Olivierovo tělo a pohřbí jej do rodinné hrobky. Když je pak s ostatními šlechtici zatčena, Gilbert zařídí, aby nebyla odsouzena. Andrée však již nechce bez manžela žít, zavolá „Ať žije král“ a je davem ubita. Gilbert jí nechá pohřbít vedle Oliviera a pak na radu Cagliostra, který předvídá Hrůzovládu, odjíždí se synem a s Billotem do Ameriky. Ange Pitou si vezme Kateřinu za ženu.

Je vyhlášena republika, Ludvík XVI. je sesazen z trůnu a po procesu 21. ledna roku 1793 veřejně sťat gilotinou na Náměstí Revoluce. Jeho statečnost v posledních chvílích před popravou mu vynesla úctu mnoha současníků. Cagliostrovo dílo zkázy tak bylo dokončeno.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Navazující román Rytíř de Maison-Rouge od cyklu nepatří, ale je s ním často vydáván jako jeho součást.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]