Čejchanov
| Čejchanov | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1356 |
| Zánik | po rokem 1404 |
| Stavebník | Čejchan z Hrádku |
| Další majitelé | páni z Hrádku Zoulové z Ostředka |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Komorní Hrádek, Chocerady,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′4,44″ s. š., 14°47′39,84″ v. d. |
  Čejchanov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30743/2-58 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Čejchanov (též Hrádek či Čejchanův hrádek) stával na ostrožně nad levým břehem Sázavy u Chocerad v okrese Benešov. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1] Dochovaly se z něj terénní relikty a drobné zbytky zdiva.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy je zmiňován Ondřej z Hrádku. Jméno Čejchanov či Čejchanův hrádek mu dal od roku 1356 další z majitelů Čejchan z Hrádku. V držení pánů z Hrádku byl do začátku 15. století, kdy se majitelem stal loupeživý rytíř Jan Zoul z Ostředka. V roce 1404 byl hrad obležen a dobyt zemskou hotovostí, kterou vedl Zbyněk Zajíc z Hazmburka. Následně došlo k poboření hradu a ten nebyl obnoven.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl vystavěn na ostrožně nad řekou Sázavou a jejím bezejmenným levostranným přítokem u Chocerad. Od nedalekého Komorního Hrádku ostrožna klesá do údolí, čímž se poloha hradu ukázala být značně nevhodnou. Jižní část hradu byla chráněna valem a příkopem. Hrad se skládal ze dvou částí. Vstup do pětibokého předhradí vedl přes šíjový příkop skrz hranolovou branskou věž. Ta byla částečně vysunuta před obvodovou hradbou na jižní straně. V předhradí stály na východní straně hospodářské budovy a naproti nim se nacházela rozměrná cisterna.[2]
Přibližně trojúhelníkové jádro odděloval od předhradí další příkop, chránila ho hradba a níže ve svahu snad také parkán. Uvnitř stála čtverhranná obytná věž, za kterou se nacházelo malé nádvoří.[2] Severní stranu hradu zajišťoval další příkop, který odděloval hradní jádro od zbývající části ostrožny.[3]
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Přímo u lokality hradu nevede žádné turistická značená stezka, nicméně nedaleko hradu stojí zámek Komorní Hrádek, který je dostupný po silnici II/109 od osady Naháč, kde se napojuje na sjezdy z dálnice D1.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 142214 : Hrad Čejchanův Hrádek, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Čejchanov, s. 10–12.
- ↑ HLOŽEK, Josef. Hrad Čejchanov okr. Benešov a jeho nové geodetické zaměření. Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. 2010, čís. 4, s. 186. Dostupné online [cit. 2021-12-16]. ISSN 1802-0364. Archivováno 16. 12. 2021 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Čejchanov, s. 96.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čejchanov na Wikimedia Commons - KROBOVÁ, Adriana. Každý zákaz se dá obejít aneb Místo typicky české… [online]. Český rozhlas, 2008-11-15 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
