Housenčíkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHousenčíkovití
alternativní popis obrázku chybí
Suříkovec rehkovitý (Pericrocotus cinnamomeus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád zpěvní (Passeri)
Infrařád Corvida
Nadčeleď Campephagoidea
Čeleď housenčíkovití (Campephagidae)
(Vigors, 1825)
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Housenčíkovití (Campephagidae) je čeleď zpěvných ptáků. K čeledi je řazeno 81 druhů, které žijí v tropickém pásmu Starého světa. Housenčíkovití jsou všežraví ptáci, živí se hmyzem, plody i malými obratlovci.[1][2]

Fylogeneze, taxonomie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Housenčíkovití byli tradičně považováni za příbuzné bulbulům (Pycnonotidae) nebo brkoslavům (Bombycillidae), moderní výzkumy však ukázaly, že se jedná o bazální skupinu infrařádu Corvida.

Rody Malindangia (bazální), Cyanograucalus, Celebesia, Analisoma a Edolisoma jsou obvykle považovány za součást šířejí chápaného rodu Lalage.

Rod Coracina je nejrozmanitější, zahrnuje 50 druhů žijících ve všech tropických oblastech Starého světa. Mnoho druhů je endemity malých a odlehlých ostrovů. Africké druhy bývají oddělovány do rodu Ceblepyris.

Rod Pericrocotus zahrnuje 13 druhů housenčíků, endemických pro indomalajskou oblast.

Čtyři druhy rodu Campephaga a dva druhy rodu Lobotos jsou endemity Afriky.

Rody Lalage a Chapochaera jsou rozšířeny především v australské oblasti, Wallaceovu linii překračují pouze tři druhy rodu Lalage.[1][2]

Kladogram rodů[editovat | editovat zdroj]


Pericrocotus




Coracina





Lobotos



Campephaga





Campochaera




Malindangia




Lalage





Cyanograucalus



Celebesia





Analisoma



Edolisoma









Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FUCHS, Jérôme; CRUAUD, Corinne; COULOUX, Arnaud; PASQUET, Eric. Complex biogeographic history of the cuckoo-shrikes and allies (Passeriformes: Campephagidae) revealed by mitochondrial and nuclear sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007, roč. 44, s. 138–153. Dostupné online.  
  2. a b http://jboyd.net/Taxo/List18.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]