Horten H.VI
| Horten H.VI | |
|---|---|
 Horten H.VI V2 | |
| Určení | experimentální kluzák |
| Původ | nacistické Německo |
| Výrobce | Bratři Hortenové |
| Konstruktérská skupina | Bratři Hortenové |
| Šéfkonstruktér | Reimar Horten |
| Výroba | 1944 |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Vyvinuto z typu | Horten H.IV |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horten H.VI byl německý kluzák bratrů Hortenových, kteří jej navrhli jako samokřídlo během druhé světové války. Letoun vycházel z předchozího kluzáku Horten H.IV a měl posloužit pro výzkum křídla s vysokým poměrem stran. Bratři Hortenové postavili 2 prototypy během roku 1944.[1]
Letové zkoušky ukázaly, že letoun trpěl při rychlostech nad 128 km/h třepotáním konců křídel.[1]
Říšské ministerstvo letectví (RLM) přidělilo letounu identifikátor 8-253 a odvozeně Horten Ho 253.[2][3]
Druhý prototyp V2 je vystaven v Národním muzeu letectví a kosmonautiky, centrum Stevena F. Udvar-Házy, kam byl přepraven během druhé poloviny 40. let 20. století.[1][4]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Konstrukce jednomístného letounu vycházela z konceptu samokřídla, letoun tedy postrádal klasické ocasní plochy. Konstrukce trupu se skládala z trubek, k němuž byly připojeny křídla s dřevěnou nosnou konstrukcí. Trup letounu a část křídel byly potaženy překližkou. Část křídel, která nebyla potažena překližkou byla potažena plátnem. Pilot řídil letoun v částečném lehu na břiše.[1] Křídlo letounu mělo vysoký poměr stran 32,4:1.[5][6] Pružnost dlouhých křídel komplikovala manipulaci s letounem na zemi. Což mělo také vést k upuštění od tohoto konceptu.[7]
Specifikace (H.VI)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje dle National Air and Space Museum[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1 pilot
- Rozpětí: 24,3 m
- Délka: 2,5 m
- Výška: 1 m
- Prázdná hmotnost: 330 kg
- Max. vzletová hmotnost : 410 kg
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Optimální rychlost pro klouzání: 84 km/h
- Maximální rychlost: 200 km/h
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Horten H VI V2 | National Air and Space Museum [online]. National Air and Space Museum [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ German Military Aircraft Designations (1933-1945) [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Horten Ho 229: Spirit of Thuringia : the Horten All-wing Jet Fighter, s. 45.
- ↑ German Warplane survivors, 1939-1945: Gotha, Henschel, Horten [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-01. (anglicky)
- ↑ Operation Lusty: The Race for Hitler's Secret Technology.
- ↑ Aircraft Design Concepts: An Introductory Course, s. 162.
- ↑ Secret Wings of World War II: Nazi Technology and the Allied Arms Race.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- OTTENS, Huib; SHEPELEV, Andrei. Horten Ho 229: Spirit of Thuringia : the Horten All-wing Jet Fighter. [s.l.]: Classic, 2006. 128 s. ISBN 9781903223666. S. 45. (anglicky)
- SIMONS, Graham M. Operation Lusty: The Race for Hitler's Secret Technology. [s.l.]: Pen and Sword, 2016. 272 s. ISBN 9781473847385. (anglicky)
- DELAURIER, James. Aircraft Design Concepts: An Introductory Course. [s.l.]: CRC Press, 2022. 581 s. ISBN 9781351855310. S. 162. (anglicky)
- COLE, Lance. Secret Wings of World War II: Nazi Technology and the Allied Arms Race. [s.l.]: Pen and Sword, 2015. 224 s. ISBN 9781473862715. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horten H.VI na Wikimedia Commons - Horten H.VI(video)
