Horninotvorný minerál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Granit - magmatická hornina sestávající převážně z křemene, živců a slíd

Horninotvorných minerál je minerál, který se podstatnou měrou účastní složení hornin (vyvřelých, usazených i přeměněných), jako například křemen, živec, pyroxeny, amfiboly, olivín, slída, grafit, ale i kalcit, aragonit, dolomit a jiné. Jsou to minerály, které jsou významné pro určování hornin a jejich přesné petrografické zařazení.

Horninotvorné minerály tvoří podstatnou část horniny a jsou primární, to znamená, že období jejich vzniku je rovněž obdobím vzniku horniny, kterou tvoří. Platí to zejména pro vyvřelé horniny, kde je věk krystalizace většiny horninotvorných minerálů věkem horniny jako celku, tak i např. u evaporitů, tedy sedimentů, které vznikaly vysrážením z roztoků solanek. Rozdíl však lze pozorovat např. u pískovců nebo jiných klastických usazených hornin, které jsou tvořeny zrny starších hornin, které zvětraly, byly přemístěny a znovu se usadily. Stáří vzniku horniny proto neodpovídá období vzniku původních zrn, nebo oblázků.

V horninách mohou vznikat i sekundární minerály, např. při vyplňování dutin krystalizací z hydrotermálních roztoků (běžné opály z dutin v bazaltu), nebo při druhotných přeměnách, např. v důsledku působení metasomatózy nebo metamorfózy. Sekundární minerály při svém vzniku mohou zničit původní struktury horniny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horninotvorný minerál na slovenské Wikipedii.