Hornborga
| Hornborga | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švédsko |
| Kraj | Västra Götaland |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 58°19′ s. š., 13°33′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 28 km² |
| Délka | 10 km |
| Šířka | 2–3 km |
| Max. hloubka | 1,5 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 135 m n. m. |
| Pobřeží | 34,8 |
| Odtok vody | Flian |
| Sídla | Skara, Falköping, Skövde |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornborga (švédsky Hornborgasjön) je eutrofní jezero, které se nachází v jihozápadním Švédsku v kraji Västra Götaland, mezi dvěma největšími švédskými jezery Vänern a Vättern, přibližně 15 km jihovýchodně od města Skara. Je to jedna z nejvýznamnějších ptačích oblastí ve Švédsku. Jezero a jeho okolní mokřady jsou od roku 1999 přírodní rezervací. Jezero samotné má rozlohu 28 km2 a celá chráněná oblast má rozlohu 40 km2.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jezero Hornborga vzniklo zhruba před 10 000 lety, kdy roztál ledový příkrov. Přibližně před 2 000 lety byla oblast trvale osídlena, vznikly první vesnice jako jsou Tranum, Bjällum, Bolum a Hornborga. V blízkém okolí jezera se nachází řada památek z doby kamenné a bronzové, například starobylé pohřebiště Ekornavallen poblíž města Falköping. Významnou architektonickou památkou je klášter Varnhem ze 12. století.
Revitalizace jezera[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 19. století se Švédsko ocitlo v hluboké krizi, většina obyvatelstva se živila zemědělstvím, lidé trpěli chudobou a hladomorem. To vedlo k myšlence na zvětšení ploch orné půdy a pastvin, čehož chtěli dosáhnout vysoušením vodních ploch. K prvnímu snížení vodní hladiny jezera Hornborga došlo v roce 1802 a pak ještě čtyřikrát, naposled v roce 1933. Postupně byla vodní plocha zmenšena z 28 km2 na méně než 4 km2, ale místo toho, aby vznikla kvalitní hospodářská půda, stala se oblast bažinou, která postupně zarůstala rákosem.
Přestože se výměra vodní plochy v 19. století snižovala, bylo jezero Hornborga stále ještě koncem 19. století zařazeno mezi jedno z nejdůležitějších ptačích jezer v severní Evropě. Poslední zmenšení jezera v roce 1933 vedlo k jeho zániku a ke vzniku mokřadu. V roce 1965 byla švédská Agentura pro ochranu životního prostředí pověřena vyšetřením možnosti revitalizace jezera Hornborga tak, aby mu byla navrácena podoba významné ptačí oblasti, jakou bývala předtím. K obnově jezera došlo mezi lety 1992 a 1995, kdy byla vodní hladina zvýšena v průměru o 0,9 metru, bylo vytvořeno 11 km kanálů, z plochy jezera bylo odstraněno 1 200 ha rákosin a na okrajích jezera bylo vykáceno 800 ha stromů a křovin. Začalo se s pastvou dobytka, aby se předešlo zarůstání nežádoucí vegetací. Vůdčí osobností celého procesu byl ornitolog dr. Per Olof Swanberg. Celkové náklady na revitalizaci v letech 1965–1995 dosáhly v přepočtu na dnešní ceny 200 milionů švédských korun.
Ptačí oblast[editovat | editovat zdroj]
Jezero Hornborga je známé tím, že se zde každoročně shromažďují tisíce jeřábů popelavých (Grus grus), kteří se zde zastaví na jaře, aby si odpočinuli a nakrmili se. Někteří jeřábi zde i zahnízdí, většina jich pokračuje na hnízdiště v centrálním Švédsku a Norsku. Jezero Hornborga je pro jeřáby vhodným místem pro zastavení z několika důvodů. Je to příhodné nocoviště s mělkou vodou, nachází se jen jeden den letu z významného shromaždiště v oblasti Rügen-Bock v Německu na pobřeží Baltu[1] a jeřábi zde mají dostatečné množství potravy. V jižní části jezera byla zřízena krmná plocha o velikosti 20 ha, krmí se ječmenem. Za tímto účelem je nutno každoročně zabezpečit 80 až 100 tun ječmene. Jeřábi jsou tímto přilákáni k bezpečným místům, kde najdou potravu a kde neškodí na zemědělských plodinách. Jeřábi se zde zastavují i při podzimním tahu, kdy odlétají do zimovišť v jižní Evropě. Jarní tah se uskutečňuje v období od poloviny března do poloviny dubna a podzimní tah je na přelomu září a října. Jeřábi jsou denně sčítáni a jejich počet dosahuje až 15 000 ptáků, v ojedinělých případech i více. Rekord je z 3. dubna 2019, kdy bylo na místě celkem 27 300 jeřábů. V roce 2022 byl nejvyšší počet zaznamenán 2. dubna, a to 20 900 jeřábů.
Přímo na jezeře a v jeho okolí hnízdí více než 100 druhů ptáků, mezi nimi potápka rudokrká (Podiceps grisegena), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka roháč (Podiceps cristatus) nebo labuť zpěvná (Cygnus cygnus). V posledních letech hnízdí v oblasti jezera také orel mořský (Haliaeetus albicilla) a orlovec říční (Pandion haliaetus).
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Jeřáby a ostatní ptáky lze pozorovat z devíti pozorovatelen a pozorovacích věžiček. Bližší informace lze získat v turistických centrech v Falköpingu, Skövde a Skaře. Každoročně je v době tahu spuštěna webkamera, jeřáby a ostatní ptáky lze sledovat online.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hornborgasjön na švédské Wikipedii.
- ↑ RÜGEN-BOCK (Německo). birdwatcher.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-04].
- ↑ Webbkameror.se - Livestreaming med bild och ljus från Trandansen vid Hornborgasjön. Vid Hornborgasjöns sydvästra ände ligger Trandansen. Här har transkådandet varit en folkfest sedan början av 50-talet. trandansen, trandans, tranor, webbkamera, webkamera, webbkameror, webkameror, webcam, webcams, live, livecam. www.webbkameror.se [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornborga na Wikimedia Commons - Počet jeřábů na jezeru Hornborga (statistika z let 2020–2024)
- Oficiální stránky jezera Hornborga Archivováno 5. 4. 2018 na Wayback Machine. (švédsky, ev. anglicky a německy)
- Webkamera č. 1
- Webkamera č. 2
