Horní regál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Horní regál byl v době středověku soubor práv panovníka týkajících se získávání nerostů v zemích pod jeho kontrolou. V dobovém chápání měl pouze panovník právo na veškeré nerostné bohatství v zemi a pouze on mohl podle těchto práv propůjčovat privilegium k dolování dalším osobám. V takovém případě měl na vytěžené nerosty vladař nejen předkupní právo, ale část výtěžku získával i v rámci takzvané urbury, tedy stanoveného podílu na zisku, kterou mu musel horní podnikatel, kverk, odvádět. Regál zabraňoval svévolnému dolování nerostných ložisek, zároveň také umožňoval v případě potřeby provádět těžbu bez souhlasu majitele daného pozemku, na němž se těžba konala.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANOŠÍKOVÁ, Petra. Urbura jako nástroj finanční politiky státu ve 13. a 14. století. In GROSSMANOVÁ, Dagmar; KRAJČÍK, Tomáš; ŠTEFAN, Jan T. Sborník konference věnované prof. Jiřímu Sejbalovi. Ostrava : MARQ, 2007. ISBN 978-80-86940. S. 35-36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]