Horní Světlá (Mařenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Světlá
Dům ve středu vesnice
Dům ve středu vesnice
Lokalita
Charakterosada
ObecMařenice
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel21 (2011)[1]
Katastrální územíHorní Světlá pod Luží (12,87 km²)
PSČ471 57
Počet domů99 (2011)[1]
Horní Světlá
Horní Světlá
Další údaje
Kód části obce75027
Kód k. ú.675024
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Světlá (do roku 1946 Horní Lichtenwald[2], německy Oberlichtenwalde) je část obce Mařenice v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Je nejvýše položenou osadou Lužických hor (osídlená část cca 650 m n. m.). Při sčítání lidu roku 2001 měla Horní Světlá 75 domů a 43 stálých obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Horní Světlá je typickou horskou osadou s chalupami roztroušenými po horských loukách, rozloženou v údolí toku Svitávky. Mnohé z chalup jsou lidové roubené domy lužického typu.[3]

Vesnička Světlá pod Luží vznikla v 14. století na pasekách, které zde zanechali ve středověku skláři. Po nich jsou poblíž znatelné zbytky hutí. Kolem roku 1850 zde žilo 1800 obyvatel, kteří se živili hlavně tkalcovstvím.[3] Po druhé světové válce byli původní obyvatelé obce vysídleni do Německa. Do roku 1946 nesla obec český úřední název Horní Lichtenwald.[4]

Na cestě z Horní Světlé do Nové Hutě se nachází křižovatka Kaufmannův buk, kde byl v roce 1928 zavražděn kupec Josef Kaufmann. Buk už zde není, cedulka s tabulkou je na sousedním stromu. Vede tudy značená turistická trasa od Nové Huti směrem k přehradě Naděje.

Nad osadou Myslivny narazilo 10. února 1945 na úpatí Luže německé letadlo Heinkel He 111. Zahynula čtyřčlenná posádka, byla pohřbena na hřbitově v Horní Světlé.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Horní Světlá pod Luží se při hranici s Německem nachází přírodní památka Brazilka a v roce 2011 byla na hoře Luž vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace. Je zde řada vrcholů Lužických hor: Pěnkavčí vrch (792 m), Bouřný (703 m), Čihadlo (664 m), Kopřivnice (638 m) a Kamenný vrch (586 m).

Myslivny a lyžování[editovat | editovat zdroj]

Pomník příslušníkům SOS, odhalený roku 2003 na státní hranici, připomíná události roku 1938

Severně od Světlé pod horou Luž je osada Myslivny (Jägerdörfel), kde se nachází v nadmořské výšce 580–680 metrů. středisko zimní turistiky. Je východiskem upravovaných běžeckých tratí ve vrcholových partiích Lužických hor a současně zde nalezneme i lyžařské středisko sjezdového lyžování. Sjezdovky různé obtížnosti jsou v zimní sezóně v noci osvětlené. Místo je srážkově velmi bohaté a sněhová pokrývka zde dosahuje nadprůměrné výšky. Ze severní strany Luže je umístěno lyžařské středisko Waltersdorf ležící na území sousedního Německa. Existují plány na propojení obou lyžařských středisek.

Běžecké stopy jsou propojeny na obě strany hranice a dosahují několika desítek kilometrů. O úpravu na území Německa i Čech se starají provozovatelé lyžařského střediska ve Waltersdorfu. Součástí osady jsou Chata Luží s restaurací i parkovištěm (silnice sem vede z jihu, z Horní Světlé) a sousední Lužická bouda s nabídkou ubytování. Kolem Chaty pod Luží je vedena červeně značená turistická trasa k vrcholu Luže a také cyklotrasa 3061.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-123
  3. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 25. 
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  5. Arno Glaser, Pavel Šmek. Hroby A. v. Breuer, G. Kurek, E. Brischalle, J. Konupczik [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  6. Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]