Horní Heřmanice (okres Třebíč)
| Horní Heřmanice | |
|---|---|
 Centrum obce s kaplí Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590631 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′46″ s. š., 15°55′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 141 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,94 km² |
| Katastrální území | Horní Heřmanice |
| Nadmořská výška | 531 m n. m. |
| PSČ | 675 05 |
| Počet domů | 56 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Heřmanice 18 675 05 Rudíkov horni.hermanice@seznam.cz |
| Starosta | Jaroslav Mejzlík |
| Oficiální web: www | |
  Horní Heřmanice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590631 |
| Kód části obce | 42935 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Heřmanice (německy Ober Herschmanitz nebo Ober Hermanitz, latinsky Superius Herzmanicze[3]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží severně od města Třebíče. Žije zde 141[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Horní Radslavice, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a Nový Telečkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[4] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[5] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[6] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[4] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[3] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[7]
Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.
Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[6]
Do roku 1849 patřily Horní Heřmanice do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Horní Heřmanice pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 240 | 252 | 264 | 256 | 273 | 262 | 229 | 177 | 180 | 158 | 169 | 163 | 133 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (56.81 %) | ČSSD (39.18 %) | ČSSD (30.86 %) | ANO (35.06 %) | ANO (47.05 %) |
| 2. | KDU-ČSL (15.9 %) | ODS (14.86 %) | KSČM (19.75 %) | ČSSD (12.98 %) | SPOLU (15.29 %) |
| 3. | ODS (11.36 %) | KSČM (13.51 %) | KDU-ČSL (12.34 %) | SPD (10.38 %) | Piráti+STAN (11.76 %) |
| účast | 77.88 % (88 z 113) | 66.07 % (74 z 112) | 74.55 % (82 z 110) | 73.33 % (77 z 105) | 79.63 % (86 z 108) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (52.72 %) | ČSSD (36.95 %) | ČSSD (36.73 %) | ANO (21.27 %) |
| 2. | ODS (25.45 %) | KSČM (28.26 %) | KSČM (14.28 %) | KDU-ČSL (14.89 %) |
| 3. | DOHODA pro Vysočinu (7.27 %) | Pro Vysočinu (15.21 %) | ANO 2011 (12.24 %) | Piráti (12.76 %) |
| účast | 50.91 % (56 z 110) | 43.64 % (48 z 110) | 44.95 % (49 z 109) | 44.04 % (48 z 109) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů). Volební účast byla 76.36 %, tj. 84 ze 110 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 72.22 %, tj. 78 ze 108 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 75.24 %, tj. 79 ze 105 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 82.69 %, tj. 86 ze 104 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (49 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 84.91 %, tj. 90 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (34 hlasů). Volební účast byla 84.91 %, tj. 90 ze 106 oprávněných voličů.[21]
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička s křížkem na návsi, stojí mezi lípami
- Památný kámen s reliéfem řeckého kříže
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Doležal (1917–1997), generálmajor, letecké eso
- Jozef Trojan (1906–1953), odbojář a politik
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 414 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 316.
- ↑ a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 186–188.
- ↑ KLÍMOVÁ, Radka. Heraldické památky bývalého velkomeziříčského panství. Brno, 2010 [cit. 2020-04-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ a b Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331
- ↑ ZÁSTĚROVÁ, Olga. Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960. Brno, 2013 [cit. 2020-04-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Denisa Nečasová. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 83.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Heřmanice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Heřmanice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Heřmanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
