Holice (okres Dunajská Streda)
Souřadnice: 47°59′49″ s. š., 17°29′1″ v. d.
| Holice | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°59′49″ s. š., 17°29′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Dunajská Streda |
| Tradiční region | Podunajsko |
  Holice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,19 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 149 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 92,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 1245 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 930 34 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | DS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holice (do roku 1948 Gala; maďarsky Gelle) jsou obec v okrese Dunajská Streda na Slovensku.[3] Obec se nachází na Velkém Žitném ostrově, části slovenské Podunajské nížiny.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Beketfa/Beket,
- Čechová (maďarsky Cséfalva – Čéfa)
- Kostolná/é Gala/Holice (maďarsky Egyházgelle)
- Malá/ý Budafa/Budín (maďarsky Kis-Budafa)
- Póšfa/Pušov (maďarsky Csallóközpósfa nebo Pósfa})
- Stará/é Gala/Holice (maďarsky Ó-Gelle nebo Ógelle)
- Veľká/ý Budafa/Budín (maďarsky Nagy-Budafa)
- Čentovo (maďarsky Csentőfa)[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1250 jako Galla. Do roku 1918 bylo území obce součástí Uherska. Na základě první vídeňské arbitráže bylo v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla, jednolodní románsko-gotická stavba z poloviny 13. století, s polygonálním ukončením presbytáře a párem představených věží, Stojí na místě starší cihlové stavby z konce 12. století. Reprezentativní kostel je dokladem původního významu vesnice, která byla sídlem správy bratislavského hradního panství. Gotickými úpravami prošel kolem roku 1320, kdy bylo zaklenuto presbyterium a byl doplněn o nástěnné malby. V období kolem roku 1400 vzniklo hodnotné bohatě zdobené věžové pastofórium podpírané bustou krále Ladislava. Dalšími úpravami prošel v 17. století, kdy byla zaklenuta loď. V 18. století vznikla současná sakristie. Neogotickou úpravou exteriéru prošel v roce 1899. Výmalba interiéru byla restaurována v letech 1991–1992.[4] Výmalba blízká stylu rakouského Podunají zobrazuje výjevy z Kristova života a Poslední soud. Původní románská křtitelnice je umístěna před kostelem. Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři a gotickými okny s lomeným obloukem. Průčelí bylo upraveno během neogotické úpravy, když bylo doplněno o portál a rozetu. Věže s půlkruhově ukončenými okny jsou ukončeny zděnými jehlancovými helmicemi.
- Mariánský sloup – barokní sousoší z roku 1689. Skládá se z pilíře s listovými ornamenty a sochy Immaculaty.
- Pranýř z druhé poloviny 18. století. Obnovou prošel v roce 2011. Zděný sloup je složen ze dvou jednoduchých kvádrů ukončených stanovou střechou s kovanou vlaječkou s vročením 1813.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Holice na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Holice (okres Dunajská Streda) na slovenské Wikipedii a Holice (Slowakei) na německé Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- 1 2 Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Holice. apsida.sk [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (slovensky)
