Holešice (Malé Březno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Holešice (okres Most))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holešice
Náves
Náves
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMalé Březno
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíHolešice (6,04 km²)
Holešice
Holešice
Další údaje
Zaniklé obce.cz22
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holešice (německy Holtschitz) jsou zaniklá vesnice, která se nacházela asi sedm kilometrů východně od Jirkova. Bývaly zemědělskou vesnicí, ale v devatenáctém století se v okolí začala rozvíjet těžba hnědého uhlí. Starší hlubinné doly byly ve dvacátém století nahrazeny povrchovými lomy. V důsledku jejich rozšiřování byla vesnice v letech 1978–1979 zbořena a její katastrální území připojeno k obci Malé Březno.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se původně jmenovala Holetice, ale jazykovým vývojem a vlivem německých tvarů se název změnil na Holešice. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Holeticz (1352), Holeczicz (1384), Holetycz a Holessicz (1385), Holaticz 1358), Holeczicz (1363), „in Holoczicz“ (1376), „in Holessicz“ (1425), „obyvatel Holcžiczkych“ (1579), Holessicze (1585), Hollschitz, Holcžicze, Holeticz nebo Holecžicz (1787), Holtschitz, Holleschitz nebo Holčice (1846) a Holešice nebo Holtschitz (1854).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Holešicích pochází z roku 1352,[1] ale archeologické nálezy dokládají osídlení již v raném středověku.

Vesnice v 15. a 16. století patřila k panství mosteckého hradu. Hrad roku 1585 získal Ladislav Popel z Lobkovic, ale v roce 1594 přišel po obvinění z velezrady o veškerý majetek. Následujícího roku císař Rudolf II. prodal hrad i s příslušenstvím městu Mostu. Most však Holešice prodal už roku 1604[zdroj?!] Kašparovi staršímu Belvicovi z Nostic. Od zadluženého Jana Kristiána Belvice z Nostic Holešice roku 1621 koupil Julius Ladislav Kurzbach z Trachenbrunu. Ten je připojil ke svému zaječickému statku, a v jeho rodině vesnice zůstala až do osmdesátých let 17. století.[2]

Po třicetileté válce v Holešicích podle berní ruly z roku 1654 žilo třináct sedláků a šestnáct chalupníků, ale deset selských a čtyři chalupnické usedlosti byly pusté nebo vyhořelé. Roku 1689 vesnici koupil Ferdinand Vilém z Lobkovic a učinil z ní součást panství Nové Sedlo – Jezeří, jehož součástí zůstala až do zrušení poddanství.[2]

Farní škola zde byla patrně již od středověku, ovšem první zmínka o učiteli v Holešicích pochází až z roku 1713. Nová školní budova byla vystavěna v roce 1814. Ve školním roce 1893/1894 byla jednotřídní škola rozšířena na dvoutřídní.[zdroj?!] Školní budova byla rozšířena roku 1885. V období první republiky zde v roce 1920 vznikla i česká dvoutřídní škola, ale vlastní budovu získala až o devět let později.[2]

Ve vsi stál panský dvůr a ovčín a v jejím okolí se nacházely malé rybníky. Obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, později prací v dolech. V katastrálním území obce se uhlí těžilo od roku 1878 v šachtě Robert a v letech 1891–1893 přibyl ještě důl Robert II. Oba doly se nacházely v místech pozdějšího povrchového lomu Hrabák. Obec byla likvidována z důvodu postupu těžby v letech 1978–1979.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Holešice stály ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 6,04 km²,[3] asi sedm kilometrů východně od Jirkova a stejně daleko na západ od Mostu[4] v nadmořské výšce okolo 260 metrů.[2] Celé území je součástí Mostecké pánve, konkrétně jejího okrsku Jirkovská pánev,[4] tvořeného miocenními jezerními jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.[5] Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn povrchovou těžbou uhlí.[6] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Holešice stály v teplé oblasti T2,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 998 obyvatel (z toho 501 mužů), z nichž bylo 289 Čechoslováků, 674 Němců a 35 cizinců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také dvacet evangelíků, čtyři židé, dvanáct příslušníků dalších neuvedených církví a 141 lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1104 obyvatel: 342 Čechoslováků, 739 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 22 cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde bylo 208 lidí bez vyznání, třicet evangelíků, jeden člen církve československé, dva židé a dva příslušníci jiné neuvedené církve.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 281 405 515 693 940 998 1 104 780 709 605
Domy 50 58 59 91 105 109 144 167 138 138
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1980 (k 31. 12.)[11]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
Počet obyvatel 605 610 602 578 545 534 529 506 34 0

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení ptrimoniální správy se Holešice roku 1850 staly obcí,[2] ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou obce Strupčice. Od roku 1873 byly opět obcí v okrese Chomutov, ale od 1. července 1960 byly převedeny do okresu Most. Dne 1. ledna 1980 Holešice úředně zanikly a jejich katastrální území bylo připojeno k obci Malé Březno.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Všechny jmenované sochy byly před likvidací přemístěny do Mariánských Radčic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Holešice, Holschitz, s. 665. 
  2. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 60 s. Kapitola Holešice, s. 24–26. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Holešice [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28. 
  4. a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  5. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jirkovská pánev, s. 204. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I.Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 
  11. Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 27. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]