Holasovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Opavsku. O obci na seznamu UNESCO v Jižních Čechách pojednává článek Holašovice.
Holasovice
Rodný dům Pavla Křížkovského (kresba z r. 1886)
Znak obce HolasoviceVlajka obce Holasovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0805 507113
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Opava
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 16,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 358 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 278 m n. m.
PSČ 747 74
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa obecního úřadu Holasovice 130
747 74 Holasovice
Starosta Ing. Václav Volný
Oficiální web: www.obec-holasovice.cz
Email: obec.holasovice@opava.cz
Holasovice
Holasovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Holasovice (německy Kreuzendorf[2] též Hollasowitz[3], polsky Holasowice, Hołasowice) leží v okrese Opava. Svým českým názvem připomínají jedno z nejstarších osídlení na území Čech, Moravy a Slezska. Název je odvozen od slovanského kmene Holasiců, kteří zde měli jedno ze svých sídelních hradišť, a to na plochém návrší uprostřed obce. Četné archeologické nálezy potvrzují stáří původního hradiště na 4500 let.

přibližně 1 400[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov, 18 km východně město Kravaře a 23 km jižně město Vítkov.

Historie

Holasice a okolní území bylo od 6. stol. obývané slovanským kmenem Holasiců. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem (vládl 870–894) k Velké Moravě. Po zániku Moravy se za českého knížete Boleslava I. (vládl 935–972) se stává Holasicko po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955 součástí Českého knížectví. V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století za vlády českého knížete Oldřicha (vládl 1012–1034) bylo znovu připojeno k Českému státu. V roce 1269 český král Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278) zřídil na celém Holasicku Opavské vévodství jako samostatnou zemi a věnoval ji svému levobočkovi Mikulášovi I., který zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v první polovině 15. století se zde střídali držitelé. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí. První písemná zmínka o Holasovicích pochází z roku 1155, kdy jsou zmíněny v bule papeže Hadriána IV. Svůj význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava v roce 1224 získala městská práva.

Od Bílé hory patřily Holasovice různým šlechtickým majitelům, v roce 1622 je získali Lichtenšteinové a ti je drželi až do pozemkové reformy ( 1923–1926). Po třicetileté válce byly Holasovice zcela pusté (1648). V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko. Mírem vratislavským (1742) byla vytýčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovického katastru zůstala na německé straně. Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.[4]

V roce 1959 zde proběhl archeologický výzkum. Sondy v zahradě u Javorníků odkryly základy zděného kostela pravděpodobně z poloviny 12. století a starší dřevěné svatyně z doby, kdy jiný kostel v tomto kraji nebyl doložen. Sondy dále odkryly slovanské pohřebiště s mnoha hroby. V roce 2011 archeologové objevili dosud neznámé starobylé pohřebiště. Ve dvanácti hrobových jamách tu leželo třináct kosterních pozůstatků pocházejících přibližně z 10. století. Mimo ostatky mužů, žen a dětí se zde našly i dobové předměty - nože, kopí, stříbrné náušnice a další. Pod zmíněným pohřebištěm byl nalezen ještě kosterní hrob pocházející z pravěku.

Budova mateřské školy

Pamětihodnosti

Části obce

Rodáci

  • Pavel Křížkovský (1820–1885), český hudební skladatel, sbormistr a katolický kněz
  • Alwin Nachtweh (1868–1939), německý inženýr, konstruktér a vysokoškolský profesor, narozen v Loděnici

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820. 
  3. RUSEK, Ladislav. Útěk od hraniční řeky (Útržky vzpomínek na Skrochovice roku 1938). [s.l.]: [s.n.], 1993. 
  4. BALLA, Jaromír. Velké putování Opavskou pahorkatinou Z Opavy do Krnova. druhé. vyd. Krnov: Advertis 344 s. ISBN 978-80-900907-5-0. S. 211-215. 

Externí odkazy