Přeskočit na obsah

Hodslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hodslavice
Rodný dům Františka Palackého
Rodný dům Františka Palackého
Znak obce HodslaviceVlajka obce Hodslavice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Jičín
Obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 692 (2025)[1]
Rozloha10,85 km²[2]
Katastrální územíHodslavice
Nadmořská výška337 m n. m.
PSČ742 71
Počet domů553 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHodslavice 211
742 71 Hodslavice
obec@hodslavice.cz
StarostkaMgr. Pavla Adamcová
Oficiální webwww.hodslavice.cz
Hodslavice
Hodslavice
Další údaje
Kód obce599409
Kód části obce40622
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodslavice (dříve též Hoclavice,[4] německy Hotzendorf[5]) jsou obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, přibližně 6 km jižně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Narodil se zde historik František Palacký.

Hodslavice se rozkládají v mírné kotlině podél potoka Zrzávky v severojižním směru u západních výběžků Moravskoslezských Beskyd a tvoří nejjižnější část okresu Nový Jičín. Obec leží na silničním tahu silnice I/57 mezi Novým Jičínem a Valašským Meziříčím.

Jméno Hodslavice se odvozuje od Hodislava, který přišel na území obce asi během kolonizace za Přemysla Otakara II. ve 13. století. První písemná zmínka o obci je z roku 1411.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodslavicích.

Rodný dům Františka Palackého byla první místní evangelická škola postavená Jiřím Palackým, učitelem a otcem Františka, v roce 1796. V domě se nachází expozice věnovaná historikovi a Otci národa Františku Palackému, která je spravována Muzeem Novojičínska. Mezi nejvzácnější exponáty patří původní kolébka a dřevěný stojan na louč. Socha Palackého před domem pochází z roku 1968. Dům je od roku 1978 národní kulturní památkou.

K nejstarším kulturním památkám kraje patří dřevěný kostelík svatého Ondřeje z roku 1551.[6] Dějiny tohoto kostela jsou obrazem náboženských zvratů v kraji. Od svého vzniku až do roku 1624 byl místem českobratrských bohoslužeb, později byl zasvěcen sv. Ondřeji a dodnes je v péči římskokatolické farnosti a je veřejnosti zpřístupněn. Nedaleko rodného domku Františka Palackého se nachází evangelický kostel, který byl dostavěn v roce 1819. Ve své poslední vůli odkázal František Palacký evangelickému sboru a škole v Hodslavicích tisíc zlatých.[7] V roce 1906 byl vybudován v novorománském slohu zděný katolický kostel Božského srdce Páně.

V centru obce se nachází další kulturní památky – Stará evangelická škola, Fojtova stodola, areál bývalého Fojtství (Staré Fojtství) a Fojtova studna. Významnou kulturní památkou je Pilečkův dům, stojící hned vedle rodného domu Františka Palackého. Dříve patřil rodině evangelického faráře Jana Pilečky, v současné době je v soukromém držení. Mezi kulturní památky patří také větrný mlýn holandského typu z roku 1864, který stojí na jednom ze severozápadních kopců nad obcí.

Kultura a turistika

[editovat | editovat zdroj]

Hodslavice mají bohatý společenský a kulturní život, do kterého se občané i místní spolky velmi aktivně zapojují a přináší do něj neustále nové nápady. Každoročně jsou pořádány tradičních akce, mezi které patří turistický pochod Palackého stezka, Den obce, Pálení čarodějnic, Stavění máje, Den matek, volejbalové, fotbalové a tenisové turnaje, Hodslavské vodohraní, setkání jubilantů, Rozsvěcování stromečku, Silvestrovský běh a mnohé další. Hodslavice mají i kvalitní sportovní zázemí, řadu hřišť, tenisové kurty.

V roce 2014 byla zbudována svazkem obcí cyklostezka Koleje, která vede malebným prostředím po bývalé železniční trati z Nového Jičína přes Hodslavice do Hostašovic. V zimě tato stezka slouží také běžkařům. K rekreaci slouží v obci také nově vysázené stromové aleje vedoucí do sousedních vesnic.

Okolí Hodslavic vybízí k mnoha krátkým vycházkám, například k rekreační přehradě Kacabaja, do lesa Čtenice ke studánkám železité a sirnaté vody, tzv. Tropickým údolím k přehradě Čerťák nebo po značených turistických cestách přes Trojačku (715 m) po hřebenu hor trasou tradičního jarního pochodu Palackého stezky na Velký Javorník (918 m).

V Hodslavicích jsou čtyři umělecké vyhlídky Františka Palackého:[8][9]

  • Školní židle – zvětšená dřevěná židle, připomínající první školní židli Fr. Palackého
  • Základní kámen – několik kamenů z Hodslavic a kamene ze Zaryje na Radhošti, připomíná okamžik položení základního kamene Národního divadla Fr. Palackým a nese jeho citát
  • Frame Hodslavice – obří dřevěný rám
  • Krásověda – velký kruh z cortenu, skrz něj se lze podívat na rodný dům Fr. Palackého, spis Krásověda napsal Palacký v mládí

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hodslavice. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl jedenáctý. S. 443.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 685.
  6. ↑ TOMAŠKOVIČ, Jiří. Vzácný kostelík opět ožil, na opravu svatostánku se skládali i lidé. iDNES.cz [online]. 2011-12-01 [cit. 2015-11-26]. Dostupné online.
  7. ↑ František Palacký jako křesťan a náboženský myslitel. Věstník spolku Exulant č. 44, str. 4-10 [online]. 2/2017 [cit. 2019-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
  8. ↑ Umělecké vyhlídky Františka Palackého
  9. ↑ Palacký má ve svém rodišti vlastní vyhlídky
  10. ↑ https://www.medvik.cz/bmc/link.do?id=jk01010885

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]