Hošťálkovy (zámek)
| Zámek Hošťálkovy | |
|---|---|
 Pohled na severní křídlo od parku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, rokokový, klasicistní |
| Výstavba | 17. století |
| Stavebník | Skrbenští z Hříště |
| Další majitelé | Strachwitzové, Arcové |
| Současný majitel | Spolek Renesance z.s. |
| Poloha | |
| Adresa | Hošťálkovy 26,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′46,62″ s. š., 17°35′49,2″ v. d. |
  zámek Hošťálkovy | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16548/8-78 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Hošťálkovy (něm. Gotschdorf) se nachází v severovýchodním cípu stejnojmenné obce, ležící asi 8 km severozápadně od centra města Krnova v okrese Bruntál. Majitelem zámku je Spolek Renesance z.s., který organizuje jeho rekonstrukci a objekt otevřel veřejnosti. Od roku 1958 je stavba chráněna jako kulturní památka pod č. 16548/8-78.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1566.[2] Roku 1582 získal hošťálkovské panství nekatolický šlechtic Jan Skrbenský z Hříště († 1597), který se ho ujal coby dědictví po své zesnulé manželce Bohunce Kravařské ze Šlevic. Ve druhé polovině 17. století byla tvrz za Jana Kryštofa Skrbenského z Hříště (1665–1725) nahrazena objektem nového barokního zámku.[3] Protože byl Jan Kryštof posledním členem nekatolické větve rodu, přešlo po jeho smrti hošťálkovské panství na vzdáleného katolického příbuzného Karla Františka Skrbenského z Hříště (1684–1768), pozdějšího hejtmana knížectví Těšínského, který však trvaleji sídlil na zámku v Šenově u Ostravy. Teprve jeho syn, Karel Traugott Skrbenský z Hříště (1716–1790), učinil z Hošťálkov svou hlavní rezidenci, zámek dal rozšířit a nákladně vyzdobit.[4] Při zámeckém sídle si rovněž vydržoval hudební kapelu, jejímž členem byl i slezský hudební skladatel Josef Puschmann a pravděpodobně na konci 18. století došlo také k položení základů anglického parku, jenž budovu obklopuje ze západu.[5] Památkou na šlechticovo působení je klasicistní náhrobek, stojící u místního kostela Archanděla Michaela. Rodu Skrbenských z Hříště pak zámek patřil až do roku 1831, kdy byl za 140 000 zlatých odprodán Karlovi hraběti von Strachwitz.[6]
O šest let později zámek získal Heinrich hrabě von Arco (1800–1871), který byl ženatý s Antonií hraběnkou von Strachwitz (1808–1873).[7] Během revolučních bouří roku 1848 byl zámek dne 1. listopadu přepaden obyvateli okolních vesnic, kteří jej zčásti vyrabovali a hraběte Heinricha, snažícího se Hošťálkovy opustit, poranili střelbou z pistole na levé ruce.[8] Posledním šlechtickým majitelem hošťálkovského zámku a velkostatku byl Heinrichův vnuk Karl Maria von Arco (1884–1954), jemuž byl objekt na základě Benešových dekretů v roce 1945 zkonfiskován.[9]
Novým majitelem zámku se stal stát, který objekt předal do správy Církve československé. Ta jej využívala jako dětskou zotavovnu (1946–1950) a domov pro seniory (1950–1962). V letech 1962–2006 zde sídlil ústav sociální péče. V roce 2015 byly zámecké interiéry poprvé otevřeny pro veřejnost a od roku 2019 je v zámku instalován prohlídkový okruh.[10][11]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriéry[editovat | editovat zdroj]
Zámek má podobu trojkřídlé jednopatrové budovy, stojící na půdorysu ve tvaru písmene U. Kryt je mansardovou střechou s podlažím, z jejíž východních čel vystupují dvě zděné hranolovité věžice, ozdobené lucernou. Za Karla Traugotta Skrbenského z Hříště získala stavba jednotnou fasádu a roku 1831 byla z popudu Heinricha von Arco doplněna o portikus, který byl přistavěn k dvornímu průčelí západního křídla.[12] Ve 20. století přibylo mansardové patro a fasády byly překryty hladkou omítkou. V těsném sousedství zámecké budovy stojí areál bývalého vrchnostenského hospodářského dvora a anglický park, jehož součástí je někdejší oranžérie a drobná historizující zahradní architektura.
Interiéry[editovat | editovat zdroj]
Vzhled interiérů nejvíce poznamenaly úpravy, iniciované Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště.
- Zámecká kaple Nejsvětější Trojice, zbudovaná po roce 1768, je vyzdobená freskami a obrazy malíře Jana Františka Jablonského, zobrazujícími na klenbě Nanebevzetí Panny Marie s 12 apoštoly kolem prázdného hrobu a na západní stěně rámovanými obrazy Zvěstování a Navštívení Panny Marie. V retáblu hlavního oltáře je zasazen obraz Narození Panny Marie od téhož autora. Volně zavěšený obraz Smrt svatého Josefa namaloval František Antonín Sebastini.[13] Na schodišti s dřevěným zábradlím s prořezávanými rokaji a mřížkami jsou klenby vymalovány freskami, znázorňujícími výjevy z antické mytologie (Afrodita, Amfitríta, Artemis, Ceres, Déméter, Héra a Persefona). Bohatě tvarovanou varhanní skříň zdobí trojice nadílků; nad hracím stolem jsou štíty s rodovými znaky Karla Traugotta Skrbenského a jeho manželky Gabriely z Poppenu.
- Některé z interiérů patra zdobily chinoiserie, ornamentální dekorace a štuková výzdoba, na konci 19. století se v zámku nacházel japonský kabinet.
Po roce 1945 došlo k několika rušivým přestavbám zámeckého interiéru a zalíčení rokokových fresek.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Čestný dvůr -
Varhany v zámecké kapli Nejsvětější Trojice -
Hospodářský dvůr, stojící v sousedství zámku -
Anglický zámecký park
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ SPURNÝ, František a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Morava. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. S. 83.
- ↑ Spurný a kol. (1983), s. 83.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. A/I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 537.
- ↑ KUBICA, Michal. Hraběcí rod Arco na Hošťálkovech 1837–1945. Ostrava, 2014 [cit. 15. 1. 2022]. 61 s. bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Jiří Brňovják, Ph. D. s. 40. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 788.
- ↑ Arco 4. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Kubica (2014), s. 25.
- ↑ Kubica (2014), s. 38.
- ↑ KUBA, František. OBRAZEM: Zámek Hošťálkovy otevřou veřejnosti poprvé v historii. Bruntálský a krnovský deník. 2015-12-17. Dostupné online [cit. 2022-01-15].
- ↑ KUBA, František. Na zámku Hošťálkovy poprvé představili historické expozice. Bruntálský a krnovský deník. 2019-08-12. Dostupné online [cit. 2022-01-15].
- ↑ Samek (1994), s. 537.
- ↑ Samek (1994), s. 538-539.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Hošťálkovy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky zámku Hošťálkovy
- Strachwitzové, Modrá krev, Česká televize, 1. března 2023, ČT2, iVysílání
