Hnutí basmačů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hnutí basmačů
konflikt: první světová válka a ruská občanská válka
Hořící Buchara v obklíčení jednotek Rudé armády 1. září 1920
Hořící Buchara v obklíčení jednotek Rudé armády 1. září 1920
trvání: 1916 – 1934
místo: Turkestánská gubernie (západní Turkestán)
casus belli: islámské povstání
výsledek: vítězství Rudé armády
strany
Ruské impérium Ruské impérium>(1916–17)
Rusko Ruská republika
(1917)

Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Ruská sovětská federativní socialistická republika

Flag of Khiva 1920-1923.svg Chórezmská lidová sovětská republika
Flag of the Bukharan People's Soviet Republic.svg Bucharská lidová sovětská republika


Sovětský svaz Sovětský svaz>(od 30. prosince 1922)

Bandera del Turquestan.svg Basmači

Bandera de Khiva 1917-1920.svg Chivský chanát
(1918–20)
Rusko Bílá armáda
(1918–1920)
Flag of the Alash Autonomy.svg Alašská autonomie
Flag of the Emirate of Bukhara.svg Bucharský emirát
(1920)
S podporou:
Flag of Afghanistan (1919–1921).svg Afghánský emirát (do poloviny 1922)[1]

velitelé
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Michail Frunze
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Grigorij Sokolnikov
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Vladimir Lazarevič
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Vasilij Šorin
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg August Kork
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Semjon Pugačov
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Michail Levandovskij
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Konstantin Avksentevskij
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Filipp Gološčokin
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Magaza Masanč
Flag of the Bukharan People's Soviet Republic.svg Fayzulla Chodžajev
Flag of the Tajik Soviet Socialist Republic.svg Mirza Davud Huseynov
Bandera del Turquestan.svg Enver Paša
Bandera del Turquestan.svg Ibrahim bek
Bandera del Turquestan.svg Irgaš bej
Bandera del Turquestan.svg Madamin bej
Bandera del Turquestan.svg Džunaid chán
Flag of the Emirate of Bukhara.svg Sajd Alim chán

Rusko Konstantin Monstrov

síla
Flag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1918–1937).svg Turkestánský front
120,000–160,000[2]
při nejvyšším stavu asi 30 000, přes 20 000 (koncem 1919)[3]
ztráty
9338 zabitých či zemřelých na nemoci
29 617 zraněných či nemocných (leden 1921 – červen 1922)[4]
516 zabitých
867 zraněných či nemocných (říjen 1922 – červen 1931)[5]
Celkem: 40 000+
9854+ mrtvých
30 484+ zraněných či nemocných
nejsou známy
Byly zabity desítky tisíc civilistů.[6][7] Několik set tisíc Kazachů a Kyrgyzů bylo buď zabito, nebo násilně vystěhováno.[8] Neznámé množství lidí zemřelo hladem.

Hnutí basmačů neboli Basmačské povstání (rusky Басмачество [Basmačestvo]), oficiální název Turkestánské osvobozenecké hnutí ,[1] bylo vojensko-politické a náboženské partyzánské hnutí muslimských národů Střední Asie proti carské a sovětské nadvládě.

Kořeny tohoto hnutí lze hledat ve vzpouře proti odvodům ve Střední Asii v roce 1916, jež vypukla, když carská armáda počala odvádět muslimy pro boje v 1. světové válce.[9] V měsících po Říjnové revoluci se bolševici v mnoha částech Ruska chopili moci, čímž začala ruská občanská válka. Politická hnutí turkestánských muslimů se pokoušela vytvořit ve městě Kokandu ve Ferganské kotlině nezávislou vládu. V únoru 1918 však bolševici zaútočili na Kokand a zmasakrovali přitom až 25 000 lidí.[6][7] Masakr vyvolal podporu basmačského hnutí. Basmači – název pochází z turkického výrazu pro nájezdníky – vedli jak partyzánskou, tak konvenční válku, která zachvátila značnou část Ferganské kotliny a většinu Turkestánu.

Počátkem 20. let slavilo toto decentralizované hnutí kolísavé úspěchy, avšak rozsáhlá tažení Rudé armády způsobila basmačům do roku 1923 řadu porážek. Po rozsáhlých operacích Rudé armády a ústupcích, jež zavedla sovětská vláda v polovině 20. let a které se týkaly hospodářského a náboženského života, se vojenské štěstí a veřejná podpora začaly od basmačského hnutí odvracet.[10] Odpor vůči ruské vládě a sovětskému vedení se opět více rozhořel v reakci na kolektivizační kampaně počátkem 30. let.[7]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Před 1. světovou válkou byla ruská Turkestánská gubernie řízena z Taškentu. Ferganská kotlina, jež leží na východ od něj, byla etnicky různorodá, hustě osídlená oblast, o kterou se dělili usedlí farmáři nazývaní též sartové a kočovníci, což byli převážně Kyrgyzové. Za ruské nadvlády se zní stala významná bavlnářská oblast.[11] Díky ekonomickému rozvoji, který s tím souvisel, zde začala vznikat průmyslová malovýroba. Zaměstnanci dílen z řad místních obyvatel však na tom byli hůř než jejich ruské protějšky a podobně nerovné bylo i rozdělování zisků plynoucích z bavlny. Životní úroveň se celkově nezlepšila a mnozí farmáři se zadlužili. V počátcích basmačského povstání ve Ferganské kotlině mnohdy tvořily jeho základnu organizované zločinecké bandy.[11]

Stanovení pevných cen bavlny během 1. světové války celkovou situaci ještě zhoršilo. Záhy začala vznikat početná třída zproletarizovaných venkovských bezzemků. Muslimské duchovenstvo brojilo proti hazardním hrám a alkoholismu, jež se velice rozmohly a staly se běžným zjevem. Značně se rozrůstala i zločinnost.[11]

Větší násilnosti propukly v Turkestánské gubernii v roce 1916, když carská vláda ukončila platnost výjimky zprošťující muslimy povinnosti vojenské služby. To vyvolalo středoasijské povstání se střediskem v dnešním Kazachstánu a Uzbekistánu, které bylo potlačeno pomocí stanného práva. Napětí mezi obyvatelstvem Střední Asie, zejména kazašskými a ruskými usedlíky, vedlo na obou stranách k rozsáhlým masakrům. Zemřely tisíce lidí a další statisíce jich uprchly, většinou do sousední Čínské republiky.[12] Středoasijské povstání z roku 1916 byla první masová protiruská vzpoura ve Střední Asii a připravilo scénu pro domorodý odpor po pádu cara Mikuláše II. v následujícím roce.[13]

Potlačení vzpoury bylo záměrným vyhlazovacím tažením proti kazašskému a kyrgyzskému etniku ze strany ruských vojáků a usedlíků. Byly při tom povražděny nebo vypuzeny statisíce Kazachů a Kyrgyzů. Tato etnická čistka měla své kořeny v politice etnické stejnorodosti prováděné carskou vládou.[8]


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Basmachi movement na anglické Wikipedii a Басмачество na ruské Wikipedii.

  1. a b MUḤAMMAD, Fayz̤; HAZĀRAH, Fayz̤ Muḥammad Kātib. Kabul Under Siege: Fayz Muhammad's Account of the 1929 Uprising. [s.l.]: Markus Wiener Publishers, 1999. Dostupné online. ISBN 9781558761551. S. 12. (anglicky) 
  2. Moscow's Muslim Challenge: Soviet Central Asia, Michael Rywkin, page 35
  3. Soviet Disunion: A History of the Nationalities Problem in the USSR, By Bohdan Nahaylo,Victor Swoboda, p. 40, 1990.
  4. Krivosheev, Grigori (Ed.), Soviet Casualties and Combat Losses in the Twentieth Century, p. 43, London: Greenhill Books, 1997.
  5. General-Lieutenant G.F.Krivosheyev. Soviet Armed Forces Losses In Wars,Combat Operations Military Conflicts [online]. Moscow Military Publishing House, 1993 [cit. 2015-06-21]. S. 56. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Uzbekistan, By Thomas R McCray, Charles F Gritzner, pg. 30, 2004, ISBN 1438105517.
  7. a b c Martha B. Olcott, The Basmachi or Freemen's Revolt in Turkestan, 1918-24.
  8. a b Baberowski, Jörg ; Doering-Manteuffel, Anselm: Ordnung durch Terror : Gewaltexzesse und Vernichtung im nationalsozialistischen und im stalinschen Imperium. Bonn, 2006. pp=201-202
  9. Victor Spolnikov, "Impact of Afghanistan's War on the Former Soviet Republics of Central Asia," in Hafeez Malik, ed, Central Asia: Its Strategic Importance and Future Prospects (New York: St. Martin's Press, 1994), 101.
  10. Michael Rywkin, Moscow's Muslim Challenge: Soviet Central Asia (Armonk: M. E. Sharpe, Inc, 1990), 41.
  11. a b c Richard Lorenz, Economic Bases of the Basmachi Movement in the Ferghana Valley, in "Muslim Communities Reemerge: Historical Perspectives on Nationality, Politics, and Opposition in the Former Soviet Union and Yugoslavia", Editors: Andreas Kappeler, Gerhard Simon, Gerog Brunner, 1994.
  12. Catherin Evtuhov, Richard Stites, A History of Russia: Peoples, Legends, Events, Forces (Boston: Houghton Mifflin Company, 2004), 265
  13. Hafeez Malik, Central Asia, p.101.