Hlošina stříbrná

Hlošina stříbrná
	Hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	hlošinovité (Elaeagnaceae);
Rod	hlošina (Elaeagnus);
Binomické jméno
	Elaeagnus commutata; Bernh. ex Rydb., 1917
Synonyma
	Elaeagnus argentea;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata) je vitální keř původem ze Severní Ameriky. Je to druh rodu hlošina který se jako nenáročná okrasná rostlina dostal do mnoha zemí celého světa.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

V České republice je hlošina stříbrná pěstována v parcích nebo vysazována podél cest. Občas zplaňuje a dostává se do volné přírody kde obvykle vyrůstá na osluněných, suchých, písčitých nebo hlinitých a propustných půdách po okrajích silnic, podél železničních tratí, v pískovnách, štěrkovnách a na různých opuštěných místech. Je mrazuvzdorná a odolává silnému větru, po seřezání dobře regeneruje a netrpí žádnými nemocemi, špatně se však přesazuje.

Má symbiotický vztah s určitými půdními bakteriemi sídlícími na kořenech. Rostlina je schopná získávat pomoci těchto bakterií vzdušný dusík pro svou potřebu i obohacovat jím okolní půdu. Roste proto uspokojivě i ve velmi chudých půdách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Opadavý, široce rozvětvený a hodně odnožující keř 1,5 až 5 m vysoký, nebo vzácně stejně vzrostlý strom, se šedou kůrou, s červenohnědými ohebnými letorosty bez trnů a se stříbřitými chlupy. Je porostlý krátce řapíkatými, podlouhle vejčitými listy 2 až 10 cm dlouhými, které mají po obou stranách trvale stříbřité chlupy.

Z paždí listů vyrůstají společně obvykle dva až tři drobné, silně vonící oboupohlavné květy na krátkých stopkách. Bývají nálevkovité, zvonkovité nebo trubkovité, jejich čtyři kališní lístky, 12 až 15 mm dlouhé, jsou zvenčí stříbřitě šedě chlupaté a zevnitř žluté, korunní lístky v květu chybí. Čtyři tyčinky mají eliptické prašníky a jednodílný semeník tlustou čnělku s drobnou bliznou. Květy rozkvétají v květnu a červnu; pro opylovače, nejčastěji včely, mají hodně nektaru.

Plody jsou široce elipsoidní, stříbřité, nepravé peckovice, asi 1 cm dlouhé. Dozrávají v srpnu a září, ve zralosti jsou žluté, mají moučnatou dužinu a pecku až 0,8 cm velkou.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V přírodě se jedinci rozšiřují po okolí dlouhými odnožemi z kořenů, na nová místa se dostává semeny z plodů které roznášejí živočichové. Semena klíčí velmi dlouho, někdy až 18 měsíců. Nové rostliny lze získávat i řízkováním, na podzim se odebírají nové letorosty s patkou starého dřeva, i zde trvá zakořenění téměř rok. Dalším možným způsobem je oddělování mladých rostlin na odnožích z mateční rostliny.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se jako ozdobný keř v parcích a zahradách, dobře se daří na kyselých půdách i ve znečistěném prostředí průmyslových oblastí. Konzumují se zralé plody, které mají nasládlou a trpkou chuť. Jednak se z nich vyrábí želé nebo se suší. Plody obsahují mnoho vitamínů (A, C, F), flavonoidy a minerální látky. Obsahují také hodně esenciálních mastných kyselin, což je pro plody neobvyklé. Druh je zkoumán jako potenciální zdroj léků pro snížení výskytu nebo pro zastavení zhoubného bujení nádorů.^[2]^[3]^[4]^[5]^[6]^[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Mladá rostlina
Plody
Kvetoucí rostlina

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Hlošina stříbrná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.07.2007 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.
↑ Dendrologie.cz: Hlošina stříbrná [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.
↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Hlošina striebristá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-04-14]. S. 524. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
↑ JONSELL, Bengt. Flora Nordica, vol. 6: Elaeagnus commutata [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu. (anglicky)
↑ Plants For a Future: Elaeagnus commutata [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Native plant database: Elaeagnus commutata [online]. Wildflower center, University of Texas, Austin, TX, USA [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Elaeagnus commutata na Wikimedia Commons

[9c35ce6ab6210e1598dae8b6c4f7b84f66470872-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[2] KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Hlošina stříbrná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.07.2007 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.

[3] Dendrologie.cz: Hlošina stříbrná [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.

[4] BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Hlošina striebristá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-04-14]. S. 524. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)

[5] JONSELL, Bengt. Flora Nordica, vol. 6: Elaeagnus commutata [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu. (anglicky)

[6] Plants For a Future: Elaeagnus commutata [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. (anglicky)

[7] Native plant database: Elaeagnus commutata [online]. Wildflower center, University of Texas, Austin, TX, USA [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]