Hlinné (Nové Město na Moravě)
| Hlinné | |
|---|---|
.jpg) kaple andělů strážných | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Nové Město na Moravě |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′38″ s. š., 16°2′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 166 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hlinné (4,83 km²) |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| PSČ | 592 31 |
| Počet domů | 61 (2021)[2] |
  Hlinné | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 39292 |
| Kód k. ú. | 639290 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlinné (německy Hlinny) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží pět kilometrů jihozápadně od Nového Města na Moravě. Obec se rozkládá podél silnice z Nového Města na Moravě do Ostrova nad Oslavou v údolí Řečického potoka. Potok napájí rybník zvaný Dolňák, v místě kde obec kolmo protíná.
Hlinné leží ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 4,83 km².[3]
Ve vesnici se nachází hasičská zbrojnice a bývalá škola. Působí zde dílny zemědělského družstva a pěstitelská pálenice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po založení žďárského kláštera v roce 1252 Bočkem z Obřan, byly budovány hospodářské dvorce – Grangie. Jedna taková grangie vznikla, pravděpodobně již v průběhu 14. století, i v místě dnešní obce. Podle historických pramenů má tento hospodářský dvůr již v roce 1420[4] v rukou vladyka Volimír z Hlinného. Pravděpodobně již v této době stála při dvoře osada Hlinné, jejíž jméno bylo odvozeno od povahy půdy v místě založení.
15. a 16. století
[editovat | editovat zdroj]V popisem klášterního majetku z 15. století (roky 1407, 1462 a 1483) se Hlinné objevuje až v roce 1483. Tehdy zde bylo 13 poddaných (2 pololáníci, ostatní čtvrtláníci). Od roku 1483 zůstává Hlinné trvale u žďárského kláštera a snáší s ním jeho osudy.
V roce 1513 byl opatem žďárského kláštera Vítem, mezi obcemi Hlinné a Jámy založen velký rybník. Z rybníka vytékal Hlinský (dnes Hlinenský) potok. Rybník byl na počátku 20. století vypuštěn a přeměněn v pole. Vnitřní uspořádání obce není známo, lidé se živili především zemědělstvím.
V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má trubku.
Po zrušení nevolnictví, patentem Josefa II, vznikají při selských usedlostech chlupy tzv. Pazderny, kde se zpracovával len, který se v té době hodně pěstoval.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Hlinné bylo za druhé světové války také místem působení západního desantu Tungsten.
Ve službě Britského královského letectva (No. 6 OTU) padl v roce 1943 zdejší rodák seržant Karel Šimon (7. prosince 1919, Hlinné – 24. dubna 1943, při cvičném letu, kdy se jeho Wellington v plamenech zřítil moře).[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nejbližším městem je Nové Město na Moravě, vzdáleného od Hlinného pět kilometrů severovýchodně.
Hlinné leží v těsném tvaru okolo silnice II/354, ta tvoří spojnici Hlinného s Novým Městem na Moravě, na jejíž trase se nachází Petrovice. Silnice dále pokračuje přes Hodíškov a Obyčtov dále do Ostrova nad Oslavou, kde křižuje silnici I/37. Dalšími sousedními obcemi jsou na západ Jámy a na jihovýchod Řečice.
V nejnižším místě obec kolmo křižuje Řečický potok. V místě křížení se silnicí II/354 se nachází Obecní rybník, též Velký hlinenský rybník, po jehož hrázi silnice prochází.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 308 | 279 | 304 | 273 | 264 | 262 | 256 | 193 | 198 | 205 | 181 | 173 | 174 | 179 | 166 |
| Počet domů | 41 | 55 | 57 | 52 | 56 | 53 | 52 | 46 | 45 | 48 | 45 | 50 | 50 | 57 | 61 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1980 Hlinné bylo samostatnou obcí, se kterým patřilo nejprve do okresu Nové Město na Moravě (1850–1930) (v letech 1850–1879 Nové Město), ale od roku 1950 v okrese Žďár nad Sázavou (v roce 1950 okres Žďár). Od 1. července 1980 je částí města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple andělů strážných z roku 1901
- Pomník obětem první a druhé světové války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600.
- ↑ Českoslovenští letci ve službách RAF
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 141.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlinné na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hlinné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hlinné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky Hlinného
|
Veselíčko | Slavkovice | Petrovice |
|
| Jámy | 
|
Řečice | ||
 Hlinné 
| ||||
| ||||
| Obyčtov | Hodíškov |
