Hliníkovkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHliníkovkovité
alternativní popis obrázku chybí
Kresba Anisophyllea cinnamomoides
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád tykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleď hliníkovkovité (Anisophylleaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hliníkovkovité (Anisophylleaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu tykvotvaré (Cucurbitales).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednodomé nebo dvoudomé keře a stromy s jednoduchými střídavými listy bez palistů. Čepel listů je celokrajná, s dlanitou žilnatinou (od báze se 3 až 5 žilkami). Květy jsou nenápadné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, v úžlabních hroznech nebo latách. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 5 (nejčastěji 4) lístků. Korunní lístky jsou často na vrcholu třásnité nebo rozeklané. Tyčinek je dvojnásobek než korunních lístků. Okolo báze semeníku je žlaznatý disk. Semeník je spodní, srostlý ze 4 (výjimečně ze 3) plodolistů, se stejným počtem komůrek a volných čnělek. V každém plodolistu je 1 až 2 vajíčka. Plodem je peckovice, samara nebo tobolka. V semenech není přítomen endosperm. [1]

Čeleď zahrnuje 34 druhů ve 4 rodech. Vyskytuje se v celém tropickém pásu mimo australské oblasti. Největším rodem je Anisophyllea (asi 25 druhů v Asii, Americe i Africe). [2]

U některých zástupců byla prokázána silná akumulace hliníku. O způsobech opylování a šíření semen není nic známo.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rody čeledi Anisophylleaceae byly často na základě morfologie řazeny do čeledi kořenovníkovité (Rhizophoraceae). Cronquist i Dahlgren řadili Anisophylleaceae do řádu růžotvaré (Rosales). Na základě molekulárních výzkumů byla v systému APG I zařazena do řádu tykvotvaré (Cucurbitales) jako bazální větev tohoto řádu.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Africký rod Poga a Combretocarpus na Borneu jsou těženy pro dřevo. Plody Poga jsou jedlé a je z nich lisován kuchyňský olej. Druh Anisophyllea laurina, rostoucí v západní Africe, poskytuje jedlé plody známé jako 'opičí jablka'.

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Anisophyllea, Combretocarpus, Poga, Polygonanthus [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.  
  2. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]