Hledíček menší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHledíček menší
alternativní popis obrázku chybí
Hledíček menší (Chaenorhinum minus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod hledíček (Chaenorhinum)
Binomické jméno
Chaenorhinum minus
(L.) Lange, 1870
Synonyma
  • Antirrhinum minus
  • Microrrhinum minus
  • Linaria minor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres hledíčku menšího

Hledíček menší (Chaenorhinum minus) je drobná, jednoletá, planě rostoucí rostlina pokládána za plevel. Je jedním ze dvou druhů rodu hledíček, které v české přírodě rostou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původem euroasijský a mediteránní druh, který je v současnost rozšířen, mimo nejsevernějších oblastí, po celé Evropě. Na východě sahá jeho výskyt až po centrální Rusko, do Malé Asie a Předkavkazska, na jihu do severní Afriky. Jako zavlečený druh se objevuje i v Severní Americe.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj růst potřebuje slunná nebo jen málo zastíněná stanoviště a protože je poměrně málo konkurenceschopný, osídluje často místa s nezapojenou vegetací. Vyskytuje se hlavně v teplejších oblastech, do vyšších poloh se dostává jen přechodně. Upřednostňuje výživné, zásadité, lehčí a mírně vlhké půdy, jeho starší rostliny dobře snáší déletrvající sucho.

České republice, kde je považován za původní druh, roste v termofytiku a mezofytiku Čech i Moravy roztroušeně až hojně, hlavně na polích, v zelinářských zahradách, ve vinicích, podél komunikací, ve štěrkovnách a lomech, na navážkách a různých disturbovaných plochách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá, 5 až 30 cm vysoká bylinachlupatou, přímou nebo vystoupavou, bohatě rozvětvenou lodyhou. Listy jsou vespod lodyhy vstřícné a výše střídavé, téměř přisedlé, kopinaté až čárkovité, u báze klínovité, na vrcholu tupé a po obvodě celistvé. Bývají dlouhé do 35 mm, široké do 5 mm a jsou oboustranně žláznatě chlupaté.

paždí listenů podobných listům vyrůstají nafialovělé květy a vytvářejí volná hroznovitá květenství. Drobné, oboupohlavné květy mají stopky, které se po odkvětu napřimují a bývají dlouhé až 20 mm. Vytrvalý kalich je dělený do pěti nestejných segmentů okolo 4 mm dlouhých, které jsou čárkovité a na vrcholu tupé. Šklebivá koruna se dvěma k sobě nepřiléhajícími pysky je asi 8 mm dlouhá, světle fialová, trubka s ostruhou je ve žlutém neuzavřeném ústí hustě chlupatá. Horní pysk je dvoulaločný, dolní třílaločný a jeho střední lalok je nevýrazně vypouklý. V trubce jsou čtyři nevyčnívající dvojmocné tyčinky, dvoupouzdrý horní semeník, tenká čnělka a dvoulaločná blizna. Květy, kvetoucí od června do září, jsou opylovány hmyzem nebo případně i autogamně.

Plody jsou podlouhlé vejčité, dvoupouzdré tobolky, asi 4 mm dlouhé, otvírají se na vrcholu dvěma otvory. Obsahují drobná, oválná, černohnědá semena asi 0,6 mm dlouhá. Ploidie druhu je 2n = 14.

Rostliny se rozmnožují výhradně semeny, jedna rostlina jich vytvoří několik stovek. Semena po dozrání vypadají do půdy, čerstvá však klíčí velmi špatně. Hromadně vyklíčí, po přezimování mělce pod povrchem půdy, až příští rok na jaře, kdy je půda již dostatečně prohřátá sluncem. Klíčivost si semena podržují déle než pět let.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hledíček menší byl považován za polní plevel, který zapleveluje hlavně okopaniny a širokořádkové plodiny. Protože je světlomilnou rostlinou, nemůže ve vyšších porostech růst, vyskytuje se proto jen po okrajích obilních lánů nebo v prořidlých pícninách. V současnosti se objevuje na polích jen nepravidelně a je hodnocen jako neexpanzivní plevel, který kulturním rostlinám příliš neškodí.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byl hledíček menší považován za součást rodu Linaria nebo Antirrhinum, později byl přeřazen do rodu Microrrhinum. V současnosti patří do rodu Chaenorhinum sekce Microrrhinum.

Hledíček menší se vyskytuje v několika poddruzích, v české přírodě roste pouze nominátní poddruh Chaenorhinum minus subsp. minus. Dále jsou uznávány ještě poddruhy Chaenorhinum minus subsp. anatolicum, Chaenorhinum minus subsp. idaeum a Chaenorhinum minus subsp. litorale.[1][2][3][4][5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Hledíček menší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.07.2008 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. Herba, Atlas plevelů: Hledíček menší [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. BioLib.cz – Chaenorhinum minus (Hledíček menší) [online]. BioLib.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  4. GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Papyštek menší [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2015-10-08]. S. 116-118. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky) 
  5. Finland Nature and Species: Chaenorhinum minus [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Hledíček menší, s. 173. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]