Hlaváč černoústý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHlaváč černoústý
alternativní popis obrázku chybí
Hlaváč černoústý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Podtřídakostnatí (Neopterygii)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďhlaváčovití (Gobiidae)
Rodhlaváč (Neogobius)
Binomické jméno
Neogobius melanostomus
(Pallas, 1814)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Gobius melanostomus Pallas, 1814
  • Neogobius melanostomus melanostomus Pallas, 1811
  • Gobius affinis Eichwald, 1831
  • Neogobius melanostomus affinis Eichwald, 1831
  • Gobius cephalarges Pallas, 1814
  • Neogobius cephalarges Pallas, 1814
  • Neogobius cephalarges cephalarges Pallas, 1814
  • Ponticola cephalarges Pallas, 1814
  • Gobius chilo Pallas, 1814
  • Gobius exanthematosus Pallas, 1814
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlaváč černoústý[2] (Neogobius melanostomus)[3] někdy též označovaný hlaváč černotlamý[4] je malá dravá paprskoploutvá ryba z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae). V Evropě, včetně České republiky, a v Severní Americe jde o významný invazní druh s potenciálním negativním dopadem na původní společenstva ryb a vodních bezobratlých[5][6].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hlaváč černoústý je nevelká ryba obvykle nepřesahující délku 20 cm. Samci dorůstají větší velikosti než samice. Tělo hlaváče černoústého je nízké, má válcovitý tvar a je pokryto ktenoidními šupinami. Břišní ploutve jsou srostlé v přísavný terč, který hlaváčovi pomáhá v překonávání proudných úseků toků. Srostlé břišní ploutve jsou i vhodným rozlišovacím znakem od vranky obecné, se kterou může někdy být zaměňován.[2] Plynový měchýř je silně redukovaný a tak se pohybuje pouze přískoky blízko dna. Jedná se o rybu prosperující ve slané, brakické i sladké vodě. Hlaváč je tolerantní vůči nízkým koncentracím kyslíku i vůči znečištění vodního prostředí[7].

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál výskytu hlaváče černoústého je pobřeží Kaspického, Černého a Azovského moře včetně delt řek[8]. Jeho nepůvodní areál zahrnuje vodní toky Evropy, Baltské moře, Severní moře či Velká jezera ve Spojených státech amerických. Významnou roli v jeho šíření sehrála lodní doprava, kdy se šířil společně tzv. balastovou vodou v nákladních prostorech lodí.[3] Na území České republiky se dostal proti proudu řek ať již přirozenou migrací nebo za přispění lodní dopravy.[2] Poprvé byl hlaváč černoústý na našem území zaznamenán v roce 2008 v řece Moravě. Od roku 2015 se hlaváč vyskytuje i v Labi poblíž Hřenska.[2]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Hlaváč černoústý je poměrně kompetitivní druh schopný vytlačovat méně agresivní druhy. Ideální prostředí k životu nachází v tzv. kamenném záhozu na březích řek, který slouží ke zpevnění břehů před vlivy eroze. Toto prostředí mu poskytuje četné potravní zdroje, třecí substrát i úkryt. Naopak se vyhýbá bahnitému substrátu. Samci hlaváče černoústého jsou obvykle pohyblivější než samice[9].

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hlaváč černoústý má vyvinutou rodičovskou péči, kdy snůšku jiker hlídá a opečovává samec. Jikry jsou nalepeny ze spodní strany pevného (zejména kamenitého) úkrytu. Péče samce o jikry spočívá v jejich ovívání ploutvemi a konzumací odumřelých nebo neoplozených jiker[10]. V průběhu hlídání snůšky samec nepřijímá potravu. V této době je samec enormně agresivní a snaží se zahnat kohokoliv, kdo se k úkrytu přiblíží. K zastrašování protivníků stejného druhu využívá i zvukových signálů, které zní jako hluboké mručení[10]. Dominantní samci v období rozmnožování, kteří hlídají snůšku nebo vhodný úkryt bývají černě zbarvení.

Invazní potenciál[editovat | editovat zdroj]

Hlaváč černoústý se stal významným invazním druhem v Severní Americe a v Evropě[6]. Na lokalitách mimo jeho původní areál rozšíření tvoří početné populace, které svojí početností přesahují původní druhy ryb. Překvapivě, v původním areálu rozšíření není tak početný[11]. Ve vodních tocích dochází k rozšiřování jeho výskytu zejména po-proudým splavováním (tzv. drift) raných vývojových stádií. K rozšiřování jeho areálu proti proudu dochází pomaleji, protože dospělci musí překonávat odpor tekoucí vody. Z tohoto důvodu se vyskytují odlišná vývojová stádia na hranici invazní linie dole po proudu, kde se vyskytují zejména juvenilní jedinci, zatímco na hranici invazní linie proti proudu se vyskytují zejména adultní jedinci[12]. V Severní Americe hlaváč škodí původním společenstvům ryb pojídáním jejich jiker a juvenilních stádií. V České republice se konzumace jiker našich původních druhů nepodařilo prokázat, protože všechny zkonzumované jikry nalezené v trávicích traktech hlaváčů byly jiných hlaváčů[13]. Jeho negativní dopad na původní druhy evropských ryb byl zaznamenán například v Nizozemsku, kde způsobil v jezerech kolaps populace ježdíka obecného[6]. Dopad invaze hlaváče černoústého je závislý na konkrétních ekologických podmínkách invadovaného prostředí. To lze ilustrovat i na našem území, kde nebyl identifikován žádný negativní dopad v povodí Moravy[14] nicméně v povodí Labe v severních Čechách byl zaznamenán pokles juvenilních stádií jelce tlouště[5].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c d JURAJDA, Pavel. Hlaváči v našich vodách. Živa. Roč. 2018, čís. 5, s. 269–271. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Sa-a, Pascualita; Torres, Armi G. Neogobius melanostomus, Round goby [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BioLib.cz – Neogobius melanostomus (hlaváč černotlamý) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b JANÁČ, Michal; JURAJDOVÁ, Zdenka; ROCHE, Kevin. An isolated round goby population in the upper Elbe: population characteristics and short-term impacts on the native fish assemblage. Aquatic Invasions. 2019, roč. 14, čís. 4, s. 738–757. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 1818-5487. DOI 10.3391/ai.2019.14.4.12. 
  6. ↑ a b c JŮZA, Tomáš; BLABOLIL, Petr; BARAN, Roman. Collapse of the native ruffe (Gymnocephalus cernua) population in the Biesbosch lakes (the Netherlands) owing to round goby (Neogobius melanostomus) invasion. Biological Invasions. 2018-06, roč. 20, čís. 6, s. 1523–1535. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 1387-3547. DOI 10.1007/s10530-017-1644-5. (anglicky) 
  7. ↑ Hlaváč černoústý. www.mrk.cz [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ KOTTELAT, Maurice; FREYHOF, Jörg. Handbook of European freshwater fishes. [s.l.]: Publications Kottelat, 2007. Dostupné online. ISBN 978-2-8399-0298-4, ISBN 2-8399-0298-2. OCLC 456109263 
  9. ↑ ŽÁK, Jakub; JŮZA, Tomáš; BLABOLIL, Petr. Invasive round goby Neogobius melanostomus has sex-dependent locomotor activity and is under-represented in catches from passive fishing gear compared with seine catches. Journal of Fish Biology. 2018-07, roč. 93, čís. 1, s. 147–152. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. DOI 10.1111/jfb.13646. (anglicky) 
  10. ↑ a b MEUNIER, Benjamin; YAVNO, Stan; AHMED, Sameen. First documentation of spawning and nest guarding in the laboratory by the invasive fish, the round goby (Neogobius melanostomus). Journal of Great Lakes Research. 2009-12-01, roč. 35, čís. 4, s. 608–612. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 0380-1330. DOI 10.1016/j.jglr.2009.08.012. (anglicky) 
  11. ↑ HÔRKOVÁ, Kristina; KOVÁČ, Vladimír. Different life-histories of native and invasive Neogobius melanostomus and the possible role of phenotypic plasticity in the species’ invasion success. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems. 2014, čís. 412, s. 01. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 1961-9502. DOI 10.1051/kmae/2013081. (anglicky) 
  12. ↑ ŠLAPANSKÝ, Luděk; JANÁČ, Michal; KEVIN, Roche. Expansion of round gobies in a non-navigable river system. Limnologica. 2017-11, roč. 67, s. 27–36. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. DOI 10.1016/j.limno.2017.09.001. (anglicky) 
  13. ↑ VAŠEK, Mojmír; VŠETIČKOVÁ, Lucie; ROCHE, Kevin. Diet of two invading gobiid species (Proterorhinus semilunaris and Neogobius melanostomus) during the breeding and hatching season: No field evidence of extensive predation on fish eggs and fry. Limnologica. 2014-03-01, roč. 46, s. 31–36. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 0075-9511. DOI 10.1016/j.limno.2013.11.003. (anglicky) 
  14. ↑ JANÁČ, Michal; VALOVÁ, Zdenka; ROCHE, Kevin. No effect of round goby Neogobius melanostomus colonisation on young-of-the-year fish density or microhabitat use. Biological Invasions. 2016-08-01, roč. 18, čís. 8, s. 2333–2347. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 1573-1464. DOI 10.1007/s10530-016-1165-7. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlaváč_černoústý&oldid=23625268“