Hitlerův mnichovský byt
| Hitlerův mnichovský byt | |
|---|---|
 Prinzregentenplatz 16 (2010) | |
| Poloha | |
| Adresa | Mnichov,  Německo |
| Souřadnice | 48°8′19,54″ s. š., 11°36′26,53″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hitlerův mnichovský byt byl byt vlastněný německým diktátorem Adolfem Hitlerem. Nachází se na adrese Prinzregentenplatz 16 v Mnichově, městě vzniku a ústředí Nacistické strany, která vznikla v roce 1920.
Dřívější bydliště[editovat | editovat zdroj]
Hitler byl v březnu 1920 propuštěn z německé armády, vrátil se do Mnichova a začal na plný úvazek pracovat pro Národně socialistickou německou dělnickou stranu (nacistickou stranu), která měla v tomto městě své sídlo. V letech 1920-1929 měl pronajatou malou ložnici na Thierschstrasse 41.[1] Později si pronajal druhý pokoj, který využíval jako kancelář. V roce 1936 umístila mnichovská městská rada na budovu pamětní desku s nápisem: „Adolf Hitler žil v tomto domě od 1. května 1920 do 5. října 1929.“ Budova stále stojí a Hitlerův bývalý pokoj slouží jako skladiště.[2]
Prinzregentenplatz 16[editovat | editovat zdroj]
V roce 1929 se Hitler přestěhoval do luxusního osmipokojového bytu na adrese Prinzregentenplatz 16.[3] Byt se nacházel ve druhém patře (podle evropských zvyklostí, podle amerických zvyklostí ve třetím patře) a jeho součástí byly dvě kuchyně a dvě koupelny. Zpočátku za něj platil jeho vydavatel, o deset let později jej Hitler zaplatil rovnou[2] a nakonec se celá budova stala majetkem nacistické strany.[zdroj?]
V roce 1935 byt zrenovovala designérka Gerdy Troostová, vdova po architektu Paulu Ludwigu Troostovi, členovi nacistické strany a Hitlerově poradci pro architekturu.[3] Zaplnila jej uměleckými díly, která Hitler sbíral, zejména německými obrazy devatenáctého století a také německými starými mistry.[4]
V roce 1925 si Hitler přivezl z Rakouska svou ovdovělou nevlastní sestru Angelu Raubalovou, která mu dělala hospodyni v mnichovském bytě i v pronajaté vile Berghof. Přivedla s sebou své dvě dcery, Geli a Friedl. Hitler se velmi sblížil se svou neteří Geli Raubalovou, která se v roce 1929 (ve věku 20 let), nastěhovala do jeho bytu. Jejich vztah je zahalen tajemstvím, ale všeobecně se hovořilo o romantickém vztahu. Dne 18. září 1931 zemřela v bytě na následky střelného zranění; koroner prohlásil její smrt za sebevraždu. Hitler byl zrovna na cestě do Erlangenu, kde měl pronést projev, ale když se k němu zpráva donesla, okamžitě se vrátil do Mnichova.[5] Její smrt nesl velmi těžce a upadl do deprese. Celé roky ji oplakával a udržoval její pokoje přesně v původním stavu.[6]
Hitler v bytě bydlel až do roku 1934, kdy se stal Führerem a říšským kancléřem Německa. Hitler si byt ponechal, ale většinu času trávil buď v Berlíně, nebo ve své rezidenci Berghof.
Občas byt využíval pro diplomatická jednání na vysoké úrovni. Dne 25. září 1937 se zde setkal s Benitem Mussolinim, když se jej snažil přimět, aby souhlasil s jeho plánem na připojení Rakouska k Německu;[7] vůdci se dohodli na posílení jejich paktu Osy. V bytě se také dne 30. září 1938 setkal s britským premiérem Nevillem Chamberlainem[3] po podpisu mnichovské dohody čtyř mocností.[2]
Po válce[editovat | editovat zdroj]
Když spojenci v roce 1945 obsadili Mnichov, našli byt přesně v takovém stavu, v jakém jej Hitler zanechal.[8] Fotografka časopisu Vogue Lee Millerová zaujala veřejnost tím, že se vykoupala v Hitlerově vaně.[9] V bezprostředně poválečném období sloužila budova jako sídlo americké sekce.[2][3]
Dnes[editovat | editovat zdroj]
Budova stále stojí a sídlí v ní mnichovský finanční úřad pro spolkovou zemi Bavorsko. Ve druhém patře, bývalém Hitlerově bytě, sídlí ředitelství mnichovské zemské policie a není přístupné veřejnosti.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf Hitler's Munich apartment na anglické Wikipedii.
- ↑ Kershaw 2008, s. 93.
- ↑ a b c d e Remaining Nazi Sites around Munich (3) [online]. [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d STRATIGAKOS, Despina. Hitler at home. New Haven, Conn: Yale University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18381-8.
- ↑ Schenkler 2007, s. 204-205.
- ↑ Fouse 2005, s. 161-162.
- ↑ McDonough 2003, s. 82-83.
- ↑ Corvaja 2013, s. 48.
- ↑ At home with Hitler. The Guardian. 2007-08-31. Dostupné online [cit. 2023-06-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ LOOK: The Bathtub Of History's Worst Person. HuffPost [online]. 2013-08-18 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Fouse, Gary C. (2005). Erlangen: An American's History of a German Town. University Press of America. ISBN 9780761830245.
- Kershaw, Ian (2008). Hitler: A Biography. New York: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-06757-6.
- McDonough, Frank (2003). Hitler and the Rise of the Nazi Party. Pearson Education Limited. ISBN 978-1-4082-6921-3.
- Corvaja, Santi (2013). Hitler & Mussolini: The Secret Meetings. Enigma Books. ISBN 978-1-929631-42-1.
- Schenkler, Ines (2007). Hitler's Salon. Bern: International Academic Publishers.