Historický slovník Lichtenštejnského knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Historický slovník Lichtenštejnského knížectví
Dva svazky HLFL
Dva svazky HLFL
Původní názevHistorisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein
Jazykněmčina
Žánrencyklopedie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický slovník Lichtenštejnského knížectví nebo Lichtenštejnský historický slovník (německy Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein, zkráceně HLFL) je německojazyčný historický a biografický slovníkencyklopedie, zachycující stav vědění o dějinách Lichtenštejnského knížectví.

Po delších edičních přípravách, které sahají do roku 1988, vyšel v lednu 2013 ve formě dvou tištěných svazků. V roce 2016 započal Lichtenštejnský institut s digitalizací slovníku a jeho zpřístupnění na internetu. Od listopadu 2018 je k dispozici online verze pod názvem Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein online (eHLFL) ve formě uzavřené MediaWiki.[1]


Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Podle vzoru Historického slovníku Švýcarska (Historisches Lexikon der Schweiz / HLS) z roku 1985, nechalo lichtenštejnské Historické sdružení (Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein) od historika Arthura Brunharta vypracovat projektovou studii k vytvoření Lichtenštejnského slovníku. Sdružení na mimořádném shromáždění rozhodlo o vytvoření historického biografického slovníku Lichtenštejnsko na základě této studie z 8. června 1988 a současném převzetí rozvoje.

Jako první meta bylo vytvoření tištěné verze a v dalším kroku digitálního vydání a následného rozvoje slovníku. Projekt podpořili předseda vlády Hans Brunhart a jeho zástupce Herbert Wille a prohlásili ho za plán státního významu. V tomto smyslu Zemský sněm Lichtenštejnského knížectví 15. listopadu 1988 jednohlasně schválil projektovou studii a financování ze státních zdrojů. Historik Arthur Brunhart je od roku 1990 jediným redaktorem projektu, s občasnou podporou pomocných pracovních týmů. V průběhu let se ovšem ukázalo, že personální zdroje jsou příliš omezené, a proto Brunhart v roce 1999 vypracoval nový koncept s výrazným rozšíření lidských zdrojů.[2]

Lichtenštejnský institut v Bendernu si v roce 2015 předsevzal digitalizaci HLFL a bezplatné zpřístupnění na internetu.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

V historickém slovníku jsou uvedené tematické články, geografické příspěvky, biografické články o osobnostech lichtenštejnského domácího i zahraniční kulturního života, články o členech panovnického rodu a dynastické příspěvky o rodinách a rodech doložených v Lichtenštejnsku před rokem 1900 a také významné zahraniční rody.[3] Z důvodu blízkých vztahů Lichtenštejnska se sousedními státy je ve slovníku také množství článků týkajících se významných událostí a osobností Rakouska, Německa a Švýcarska. U textů týkajících se lichtenštejnského práva jsou uvedeny odkazy na online komentář k Lichtenštejnské ústavě.[4]

Příspěvky v internetové verzi jsou doplněny obrázky, fotografiemi, grafikami a tabulkami. V elektronické verzi eHLFL mají být články dodatečně opatřeny zvukovými a vizuálními záznamy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein na německé Wikipedii.

  1. Version slovníku, 24. listopadu 2018
  2. Über das Lexikon [online]. Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein, 2018 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  3. Více ke konceptu: https://historisches-lexikon.li/Konzept.
  4. Online-Kommentar zur Lichtenštejnů Verfassung

Literatura[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]