Hissarský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hissarský hřbet
Гиссарский хребет
Výhled z průsmyku Anzob
Výhled z průsmyku Anzob

Nejvyšší bod4764 m n. m. (Chodžalakan)
Délka200 km

Nadřazená jednotkaPamíro-Alaj
Sousední
jednotky
Zeravšanský hřbet, Karateginský hřbet, Turanská nížina

SvětadílAsie
StátTádžikistánTádžikistán Tádžikistán
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
Chodžalakan
Chodžalakan
Horninyžula, svor, pískovec
PovodíZeravšan, Amudarja
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hissarský hřbet (někdy též Gissarský hřbet, rusky Гиссарский хребет, tádžicky Қаторкӯҳи Ҳисор, uzbecky Hisor tizmasi) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Na východě navazuje na Zeravšanský hřbet, ze severu je od něj nejprve oddělen údolím řeky Jaghnób a následně znovu propojen ve Fanských horách. Na jihozápadě na Hissarský hřbet navazují drobnější hřbety klesající do Turanské nížiny, jako je Bajsuntan, Čakčar, Kugitangtau nebo Suchaktau.[1] Na jihu z něj vybíhají krátké hřbety klesající do sníženin řek Surchandarja a Kafirnigan, tekoucích do Amudarji. Jde o nejnižší ze čtyř hlavních pamiro-alajských hřbetů,[2] nejvyšší výšky dosahuje na vrcholu Chodžalakan (4764 m n.m.).[3] Dalším významným vrcholem je Khazret Sultan, nejvyšší vrchol Uzbekistánu. Průsmykem Anzob přes pohoří prochází silnice M34, spojující hlavní města Tádžikistánu a Uzbekistánu, Dušanbe a Taškent.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNÝ, Michal. Pamíro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. Světová pohoří: Asie. Praha: Euromedia Group, 2001. ISBN 80-242-0291-3. S. 94–101.
  2. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha: SPN, 1982. 420 s. S. 300. 
  3. Generální štáb. Topografická mapa 1 : 500 000 J-42-A Dušanbe. Moskva: Generální štáb, 1963. 1 mapový list s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-02. (rusky)  Archivováno 2. 5. 2013 na Wayback Machine