Hieros gamos

Zobrazení Posvátného sňatku v alchymickém spise Rosarium philosophorum ze 16. století. Obraz byl použit i na obalu alba Leonarda Cohena New Skin for the Old Ceremony

Hieros gamos (starořecky ἱερὸς γάμος), v doslovném překladu Posvátný sňatek, je náboženský a ezoterický koncept, jehož jádrem je povětšinou sjednocení mužského a ženského principu. Spojovanými principy mohou být ale i nebe a země, sever a jih nebo západ a východ. Název je převzat ze starořeckých mystérií, ale koncept má obdoby i v jiných kulturních okruzích a nábožensko-magických systémech. Původně pojem označoval sňatek mezi bohy, které v rituálech hráli lidé. Existovaly tři základní formy rituálu: sňatek mezi bohem a bohyní (kněz-král hrál boha, královna-kněžka bohyni), mezi bohyní a knězem-králem (který přebíral při rituálu roli boha) a mezi bohem a kněžkou (která přebírala roli bohyně). Někdy k rituálu patřila i rituální soulož. Tyto rituály patrně měly svůj kořen už v prastarých kultech plodnosti. Ve starém Řecku se k nim přidružily některé mysticko-filozofické představy, které patrně převládly a někteří badatelé zpochybňují, že by rituály posvátné soulože hrály v řecké kultuře významnou roli, byť okrajově doloženy jsou (například v Athénách archontova manželka podstupovala tento rituál během anthestérií v Boukoleionu na agoře, byť není zcela jasné, zda Dionýsa, s nímž se symbolicky spojovala, hrál kněz nebo její manžel, sám archont; snad byl rituál součástí i eleusínských mystérií). Naopak velkou roli hrály tyto rituály prokazatelně ve starém Sumeru, kde je vykonávali velekněží (králové), kteří se rituálně spojovali s kněžkami kultu Inanny (takzvanými nadītu). Innana byla sumerská bohyně lásky, plodnosti a válečnictví. Židovský monoteismus logicky koncept upozadil, ale podle některých badatelů prosvítá například v Písni písní (a odtud proniká do křesťanství – církev jako manželka Kristova). Koncept sehrává důležitou roli také v alchymii, tantře, jungovské psychologii či kultu Wicca.