Herálec (okres Žďár nad Sázavou)
| Herálec | |
|---|---|
_2.JPG) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′20″ s. š., 15°59′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 347 (2023)[1] |
| Rozloha | 23,86 km²[2] |
| Nadmořská výška | 642 m n. m. |
| PSČ | 592 01 |
| Počet domů | 553 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Český Herálec 80 592 01 Herálec pod Žákovou horou urad@obecheralec.cz |
| Starosta | Zdeněk Gregor |
| Oficiální web: www | |
  Herálec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 595594 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herálec (německy Heraletz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Obcí protéká řeka Svratka, podél níž se středem dřívějšího neregulovaného (a dnes již neexistujícího) koryta Svratky (regulace provedena roku 1964) klikatí historická zemská hranice, která rozděluje obec na českou a moravskou část (dříve samostatné osady Český Herálec a (moravský) Herálec byly spojeny v roce 1951). Současné katastrální hranice mezi Herálcem a Českým Herálcem, či mezi Českým Herálcem a Kocandou se však již neshodují s původní zemskou hranicí, nýbrž sledují silně napřímené říční koryto.
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní název vesnice bylo Herharts, jeho základem bylo osobní jméno Herhart a znamenalo "Herhartova" (tj. ves). Do češtiny bylo název přejato zprvu jako Heralc, z nepřímých pádů (do Heralce, v Heralci) vznikl nový první pád Heralec (délka je pozdější).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Moravská osada Herálec byla založena pravděpodobně v roce 1279 Heraltem z Obřan, jehož otec Boček z Obřan založil v roce 1252 při libické stezce žďárský cisterciácký klášter. První písemná zmínka o Moravském Herálci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi klášterním majetkem a novoměstským panstvím. Další záznam z roku 1496 potvrzuje koupi Herálce Vilémem z Pernštejna. O Herálci píše i Bohuslav Balbín ve svém encyklopedickém díle Miscellanea historica regni Bohemiae, a to v kapitole O významných českých horách. K 6. březnu 1949[5] (dle Úředního listu až 1. července 1950[6][7]) se součástí obce stalo i katastrální území Kocanda, které předtím patřilo k obci Cikháj. Moderní obec Herálec pak vznikla k 1. lednu 1951[8] na základě údajně dobrovolného sloučení obcí Herálec a Český Herálec.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2013 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1763 | 1819 | 1824 | 1814 | 1905 | 1760 | 2448 | 1334 | 1335 | 1319 | 1254 | 1257 | 1259 | 1234 | 1308 |
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola a Mateřská škola Herálec
Sklárny[editovat | editovat zdroj]
V okolí Herálce fungovaly v minulosti 4 skelné hutě. Nejstarší je zmiňována již v roce 1604. Nejspíše šlo o sklárnu, zvanou Mariánská huť, kde se vyrábělo tabulové sklo, od 2. poloviny 19. století i duté sklo různých barev. Sklárna pracovala až do roku 1914.[10]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Autobusové spojení má Herálec na linkách Svratka–Žďár nad Sázavou, Svratka-Jihlava a Herálec–Hlinsko. Jsou zde dva hostince, potraviny, hotel Žákova hora, pošta, sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub TJ Sokol Herálec a zdravotní středisko. Významným zaměstnavatelem jsou podniky Anita a Domestav.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Kateřiny postavený v roce 1787. Původní kostel byl zmiňován již v roce 1587, v roce 1785 byl poškozen bleskem a došlo ke stavbě nového. V roce 1879 byly přestavěny jeho věže.
- kamenný most (zvaný Valenův) z roku 1856 klenutý ze tří oblouků spojující českou a moravskou část obce.
- dům čp. 42
- dům čp. 43
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svaté Kateřiny -
Valenův most
_01.jpg)
Části obce[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
- Herálec
- Brušovec
- Český Herálec
- Kocanda
- Kuchyně
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Hamák, výtvarník
- František Albert Libra (1891–1958), architekt a urbanista
- Jaroslav Polanský (1909–1970), malíř
- František Sláma (1923–2004), hudebník
- Antonín Starý (1878–1942), lékař a překladatel
- Jiří Tlustý, letecký akrobat
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 249.
- ↑ Historie obce Cikháj. www.cikhaj.cz [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26.
- ↑ Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950
- ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 155, str. 2180, vydáno v Praze dne 6. července 1950
- ↑ Úřední list republiky Československé, Díl II. oznamovací, číslo 303, str. 3549 a 3550, vydáno v Praze dne 30. prosince 1950
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
- ↑ http://www.myska.cz/svratka/heralec[nedostupný zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herálec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Heralec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Herálec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Herálec Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine. – vzpomínky Františka Slámy
