Herten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Herten
Vodní zámek z červených cihel
Vodní zámek z červených cihel
Herten – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 75 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
spolková země Severní Porýní-Vestfálsko Severní Porýní-Vestfálsko
vládní obvod Münster
okres Recklinghausen
Administrativní dělení 9 městských částí
Herten
Herten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,33 km²
Počet obyvatel 60 582[1] (2013)
Hustota zalidnění 1623 obyv./km²
Správa
Starosta Ulrich Paetzel (SPD)
Oficiální web www.herten.de
Adresa obecního úřadu Kurt-Schumacher-Str. 2
45699 Herten
Telefonní předvolba 05 5 62 020
PSČ 45699, 45701
Označení vozidel RE, CAS, GLA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herten je městoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je šestým největším městem okresu Recklinghausen ve vládním obvodu Münster. Leží v severní části průmyslové oblasti Porúří přibližně pět kilometrů západně od Recklinghausenu, s nímž sousedí. V blízkosti Hertenu se rozkládá několik dalších měst, severně leží Marl, na západě sousedí Herten s Gelsenkirchenem a na jihu se rozprostírá město Herne. Město je známo především díky zdejšímu vodnímu zámku z červených cihel a také městskou částí Westerholt, kde se nachází množství historických zděných domků. V roce 2013 zde žilo přes 60 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o dnešním městě pochází z roku 1050, kdy bylo zmíněno pod názvem Herthene v listině opatství Werden an der Ruhr. Kolem roku 1350 byli zmíněni páni z Hertenu jako majitelé stejnojmenného hradu. Ve středověku bylo město součástí kolínského kurfiřtství. Zámek Herten sloužil později jako sídlo místodržitele arcibiskupství v Kolíně nad Rýnem. Mezi lety 1844 až 1856 byl Herten spravován Recklinghausenem, roku 1857 se však osamostatnil jako samosprávné sídlo. Do roku 1872, kdy v okolí města započala těžba černého uhlí, mělo sídlo vesnický charakter. S příchodem industrializace došlo také k růstu zdejší populace. Vzhledem k velké poptávce pracovní síly přesídlila do oblasti řada Poláků, ČechůSlovinců a Herten se tak rozvinul v hornické město. Roku 1882 zde byly instalovány první petrolejové lampy, součást veřejného osvětlení. V roce 1900 zde byla otevřena plynárna a 10. května 1901 byla do provozu uvedena tramvajová doprava. K 1. dubnu 1926 byly k městu přičleněny obce Ebbelich, Disteln, Langenbochum a Scherlebeck, které dříve spadaly správně pod Recklinghausen. Počet obyvatel tak vzrostl z 19 tisíc na 35 tisíc a město se rozrostlo z plochy 1500 hektarů na 2900 hektarů. V dubnu 1936 získal Herten oficiálně status města a 8. června téhož roku přijal městský znak. V průběhu druhé světové války bylo ve městě poškozeno přibližně 16 % zástavby a zničeno bylo 145 domů. Během náletů byly mimo jiné poškozeny například radnice a zdejší vodní zámek. Další rozvoj průmyslu po druhé světové válce vedl k růstu obyvatelstva, a tak roku 1961 žilo v Hertenu přes 52 tisíc obyvatel. 1. ledna 1975 byly v rámci regionální územní reformy k městu přičleněny obce Westerholt a Bertlich.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herten na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Information und Technik Nordrhein-Westfalen, 2013-12-31 [cit. 2014-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]