Hercynská pohoří
| Hercynská pohoří | |
|---|---|
 Inverze nad Frýdlantem | |
| Nejvyšší bod | 2 710 m n. m. (Monte Cinto) |
| Nadřazená jednotka | Hercynský systém |
| Sousední jednotky | Sierra Nevada, Pyreneje, Kaledonská pohoří, Epihercynské nížiny, Alpy, Karpaty |
| Podřazené jednotky | Iberský masiv, Tyrhénský masiv, Bretaňský masiv, Cornwall, Irsko, Penniny, Francouzské středohoří, Středoněmecká vysočina, Česká vysočina, Polské vysočiny |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie Belgie Lucembursko Německo Česko Rakousko Polsko |
| Povodí | Rhône, Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Visla |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním. Název dostala podle dnešního německého pohoří Harz (čti [harc]).
K hercynskému vrásnění došlo velmi dávno, zhruba před 350 až 250 miliony let, v období prvohor a druhohor, při srážce tehdejších kontinentů Laurasie a Gondwany. Vznikl rozsáhlý řetězec hor, který si výškou nezadal s dnešními horami Alpsko-himálajského systému. Vedle Hercynských pohoří k němu patřily i Apalačské hory v dnešní Severní Americe (jejich severní část je ale staršího data, vznikla už při kaledonském vrásnění). O něco mladší jsou pohoří Ťan-šan a Altaj, která vznikla při srážce Kazachstánie se Sibiří před 300 miliony let v karbonu, a Ural, který vznikl při srážce Sibiře s Pangeou před 280 miliony let v permu. Většina těchto pohoří byla posléze ohlazena či úplně srovnána erozí, na mnoha místech však byla kernými výzdvihy znovu vyzvednuta nad okolní terén při alpinském vrásnění (které na jih od Hercynských pohoří vyvrásnilo i zcela nová a mnohem vyšší horstva).
Hercynské vrásnění v Evropě
- Iberský masiv
- Tyrhénský masiv
- Bretaňský masiv (Armorický)
- Irsko a Velká Británie
- Francouzské středohoří
- Dore
- Cantal
- Cevenny
- Velké vápencové plošiny (Les Grands Causses)
- Středoněmecká vysočina
- Česká vysočina
- Polské vysočiny (Wyżyny Polskie)
- Slezsko-krakovská vysočina (Wyżyna Śląsko-Krakowska)
- Malopolská vysočina (Wyżyna Małopolska)
- Lubelsko-lvovská vysočina (Wyżyna Lubelsko-Lwowska)
Ne všechny hercynské provincie na sebe bezprostředně navazují. Např. Polské vysočiny jsou od České vysočiny oddělené výběžkem Středoevropské nížiny.