Herbert von Bismarck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herbert von Bismarck
Herbert von Bismarck (C.W.Allers, 1892).jpg
Stranická příslušnost
Členství Freikonservative Partei

Narození 28. prosince 1849
Berlín
Úmrtí 18. září 1904 (ve věku 54 let)
Friedrichsruh
Rodiče Otto von Bismarck a Johanna von Puttkamer
Děti Otto von Bismarck
Gottfried von Bismarck-Schönhausen
Profese politik a diplomat
Commons Kategorie Herbert von Bismarck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaus Heinrich Ferdinand Herbert Fürst (kníže) von Bismarck (* 28. prosince 1849Berlíně – † 18. září 1904 ve Friedrichsruhu) byl německý politik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Herbert von Bismarck se narodil v Berlíně jako nejstarší syn říšského kancléře Otto von Bismarcka a Johanny , roz. von Puttkamer. Měl ještě starší sestru Marii (nar. 1847) a mladšího bratra Viléma (nar. 1852).

Příbuzenstvo
manželka Marguerite Hoyos
syn Gottfried
syn Otto
sestra Marie
bratr Wilhelm
otec Otto von Bismarck
děd Karl Wilhelm Ferdinand

Studoval práva, účastnil se francouzsko-pruské války v řadách kavalerie (v srpnu 1870 byl raněn u Mars-la-Touru). V roce 1873 vstoupil do diplomatických služeb, na přání svého otce, a nejprve působil převážně jako jeho osobní sekretář. Během tohoto působení se ovšem také podílel na zahraničních cestách. Takto byl vyslán jako velvyslanecký rada do Londýna (1882), Petrohradu a Haagu (oba 1884). V roce 1885 byl jmenován státním podsekretářem (podtajemníkem), a o rok později se stal státním sekretářem pro zahraniční záležitosti (Německé císařství nemělo ministerstvo zahraničí, byl tedy jakýmsi kvazi ministrem zahraničí). V Pruském království se stal v roce 1888 ministrem. Se svým otcem měl od roku 1881 velmi komplikovaný vztah, neboť Herbert zamýšlel sňatek s o 10 let starší rozvedenou katoličkou, kněžnou Elisabeth von Carolath-Beuthen. Prostřednictvím výhrůžek a vydírání, že jej vydědí, nakonec otec dosáhl svého. Právě tato zkušenost přispěla k tomu, že se z Herberta stal zahořklý muž, jehož zálibou byl alkohol. Díky svému hodně nevlídnému vystupování se stal u svých současníků velmi neoblíbeným. Byly mu přisuzovány dobré vyhlídky na nástupnictví v úřadu kancléře po svém otci.

Roku 1892 se nakonec oženil s hraběnkou Marguerite Hoyos, která pocházela ze zámožného rodu uherských magnátů původem ze Španělska, přičemž sama byla napůl Angličanka. Jejím dědečkem byl Robert Whitehead, vynálezce torpéda. Společně s Herbertem měli 5 dětí.

Poté, co císař Vilém II. Pruský v březnu 1890 požadoval demisi jeho otce Otto von Bismarcka, opustil svůj úřad pár dní poté také Herbert, a to navzdory Vilémovým protestům.

V roce 1893 byl zvolen do Reichstagu za Svobodně-konzervativní stranu (Freikonservative Partei).

Když roku 1898 zemřel jeho otec, Herbert po něm zdělil titul knížete von Bismarck-Schönhaussen.

10 let po své smrti obdržel Herbert k uctění své památky v mramoru vytvořený epitaf v kostele v Schönhausenu (sochařská práce Wilhelma Wandschneidera).

Je autorem díla „Politische Reden 1878-1898" (Politické hovory 1878-1898).

Děti[editovat | editovat zdroj]