Henry van de Velde
| Henry van de Velde | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. dubna 1863 Antverpy |
| Úmrtí | 25. října 1957 (ve věku 94 let) Oberägeri |
| Místo pohřbení | Tervuren Communal Cemetery |
| Alma mater | Královská akademie výtvarných umění v Antverpách Gentská univerzita |
| Povolání | architekt, designér, malíř, vysokoškolský učitel, inženýr, návrhář interiérů, designér šperků, designér nábytku a exlibrista |
| Manžel(ka) | Maria Van de Velde |
| Významná díla | Boekentoren (Gent) Muzeum Kröllerové-Müllerové Villa Bloemenwerf National Institute for Technical Education Leuven Villa Esche |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henry van de Velde (3. dubna 1863 Antverpy – 15. října 1957) byl belgický malíř, návrhář a architekt. Tvořil návrhy nábytku, kovových předmětů, textilií a knižních vazeb.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako šesté z osmi dětí dobře situovaného lékárníka Guillauma Charlese van de Velde (1825–1901) a jeho manželky Jeanne Aimée Aurory, rozenéí de Paepe (1826–1888), matka pocházela rovněž z lékárnického rodu. Henry absolvoval klasické gymnázium Athenaeum, kde se spřátelil s básníkem Maxem Elskampem.
V letech 1880–1885 vystudoval Akademii výtvarných umění v Antverpách, a také se soukromě školil u malíře Charlese Verlata. V letech 1884–1885 patřil k zakladatelům avantgardní skupiny výtvarníků Als Ik Kan. Když na výstavě uviděl obraz Bar ve Folies Bergère od Édouarda Maneta, rozjel se do Paříže, kde se ve školním roce 1884–1885 zapojil do činnosti impresionistů skupiny Nezávislí (L'Independents) a studoval malbu u Émila Augusta Carola-Durana.
V roce 1897 se osamostatnil a založil společnost Société van de Velde, v níž se navrhoval i vyráběl nábytek, doplňky interiéru, galanterie, šperky a klenoty z kovů. V roce 1907 se stal ředitelem Školy umění a řemesel ve Výmaru. Společně s architektem Viktorem Hortou a Paulem Hanikarem patřil k zakladatelům belgické secese. Byl také jedním z představitelů hnutí Art and Crafts.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
- Dům Bloemenwerf v Uccle u Bruselu (1895)
- kadeřnictví Haby v Berlíně (1889)
- Hagen
- Folkwang-Museum Hagen (1900–1902)
- Obytný dům Karla Ernsta Osthause, Hohenhof (1907–908)
- Výmar
- Werkbundtheater v Kolíně nad Rýnem (1914)
- Villa Esche v Chemnitzu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Od roku 1996 součást světového kulturního dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry van de Velde na Wikimedia Commons - Henry van de Velde Archivováno 25. 11. 2014 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Mrázovi Bohumír a Marcela: Secese. Edice -ismy. Obelisk Praha 1971
- Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
- Millerová, Judith: Průvodce pro sběratele secese. Praha, Noxi, 2004. ISBN 80-89179-08-8.
