Henry de Montherlant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henry de Montherlant
Montherlant par J-Emile Blanche 1922.jpg
Rodné jménoHenry Marie Joseph Frédéric Expédite Millon de Montherlant
Narození20. dubna 1895
7. obvod
Úmrtí21. září 1972 (ve věku 77 let)
7. obvod
Příčina úmrtíotrava kyanidy
Místo pohřbenífórum
PseudonymFrançois Lazergue
Povoláníspisovatel, dramatik, romanopisec a básník
Alma materLycée Janson de Sailly
OceněníMontyonova cena (1920)
Grand prix de littérature de l'Académie française (1934)
cena Lady Northcliffové (1934)
Válečný kříž 1914–1918
důstojník Řádu čestné legie
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Marie Joseph Frédéric Expedite Millon de Montherlant (20. dubna 1895 Paříž - 21. září 1972 tamtéž) byl francouzský spisovatel, dramatik a esejista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Montherlant pocházel z bohaté šlechtické monarchistické rodiny, ze které měl užší vztah jen se svou matkou a babičkou. Rod pocházel z Pikardie a jeho členové po generace zastávali vysoké vojenské funkce. Montherlant měl soukromého učitele a poté navštěvoval různé školy, naposledy od ledna 1911 katolickou Collège Sainte-Croix v Neuilly. Kvůli intimnímu vztahu s mladším studentem ji pak musel v březnu 1912 krátce před maturitou opustit. Když v roce 1914 vypukla válka, přihlásil se do armády a byl vážně zraněn. První světovou válku zpracoval v autobiografickém příběhu Sen a v písni Chant funèbre pour les morts de Verdun (Pohřební píseň pro padlé z Verdunu). Obě díla vzdávají hold hrdinství bojovníků v první světové válce.

Montherlant uskutečnil své první literární pokusy ve věku deseti let, někdy společně se svým přítelem z dětství Jacquesem-Napoléonem Faure-Biguetem. Po válce se definitivně rozhodl pro povolání spisovatele. Jeho tématy byly zpočátku mládí, válka, býčí zápasy. V letech 1920 až 1924 byl generálním tajemníkem vojenského hřbitova v Douaumontu. Od roku 1925 cestoval po Španělsku a severní Africe, ale ve 30. letech se vrátil do Paříže. Největší úspěch zaznamenal jeho romantický příběh Les jeunes filles (1936–1939). V roce 1940 byl válečným zpravodajem a v letech 1942 až 1945 pracoval pro Mezinárodní červený kříž.

Po válce se Montherlant začal věnovat divadlu. V roce 1960 byl zvolen členem Francouzské akademie. Jeho zdraví se začalo zhoršovat; po přestávce více než dvaceti let pokračoval v práci na románech a vydal mimo jiné La rose de sable a Les garçons, romány, které začal psát už před desetiletími.

Montherlant zemřel v roce 1972 ve věku 77 let ve svém bytě v Paříži sebevraždou, kdy požil kyanid a střelil se do hlavy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě jeho rodiny zahrnují Montherlantovy formující vlivy z jeho mládí sport, literaturu a býčí zápasy. Ve svých raných dílech idealizuje kult ega, maskulinitu a boj o přežití. Montherlant byl ovlivěn hlavně D'Annunziem, Nietzschem a Barrèsem. Teprve později dokázal vidět události a společnost své doby kriticky. Jeho vybroušený styl a dobrá schopnost psychologicky analyzovat lidi mu již brzy vynesly pověst klasika.

Montherlant byl známý i pro svou misogynii, kterou popsala Simone de Beauvoirová v jedné kapitole Druhého pohlaví.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry de Montherlant na německé Wikipedii.

  1. Simone de Beauvoir. Das andere Geschlecht.Sitte und Sexus der Frau. S. 205. Rowohlt, Reinbek bei Hamburg,1972.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

29. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
André Siegfried
19601972
Henry de Montherlant
Nástupce:
Claude Lévi-Strauss