Henry Labouchere

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henry Labouchere, 1. baron Taunton
Portrét ze sbírek Národní portrétní galerie
Portrét ze sbírek Národní portrétní galerie
Narození15. srpna 1798
Over Stowey
Úmrtí13. července 1869 (ve věku 70 let)
Over Stowey
Místo pohřbeníChurch of St Peter and St Paul, Over Stowey
Alma materOxfordská univerzita
Povolánípolitik
Politické stranyWhigové
Liberální strana
Nábož. vyznáníanglikánství
Manžel(ka)Frances Baring (od 1840)
Lady Mary Howard (od 1852)
DětiMary Dorothy Labouchere
Mina Labouchere
Emily Harriet Labouchere
RodičePierre César Labouchère a Dorothy Elizabeth Labouchere
PříbuzníJohn Peter Labouchere[1] (sourozenec)
Evelyn Mary Stanley[2], Henry Thomas Stanley[2] a Edmund Arthur Vesey Stanley[2] (vnoučata)
FunkceČlen 7. Parlamentu Spojeného království (duben 1826 – červen 1826)
Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1830)
Člen 9. Parlamentu Spojeného království (1830–1831)
Člen 10. Parlamentu Spojeného království (1831–1832)
Člen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Labouchere, 1. baron Taunton (uváděn též jako Labouchère) (15. srpna 1798, Londýn, Anglie13. července 1869, Londýn, Anglie) byl britský státník z bankéřské rodiny. Přes třicet let byl poslancem Dolní sněmovny a během své kariéry byl několikrát členem vlády, mimo jiné zastával funkce ministra obchodu (1839–1841, 1847–1852) a ministra kolonií (1855–1858). V roce 1859 s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Henry Labouchere jako ministr kolonií (1855)

Pocházel z bankéřské rodiny francouzského původu, jeho předkové jako hugenoti přesídlili koncem 17. století do Nizozemí a později do Anglie. Byl synem Petera Caesara Labouchera (Pierre César Labouchère, 1771–1839), po matce Dorothy byl potomkem bankéřské rodiny Baringů. Studoval ve Winchesteru a Oxfordu a od mládí se věnoval politice. V letech 1826–1859 byl poslancem Dolní sněmovny, kde patřil ke straně whigů[3]. Od roku 1830 zastupoval v parlamentu město Taunton, kde v roce 1835 výrazným rozdílem hlasů porazil pozdějšího premiéra Disraeliho. K nižším úřadům ve státní správě se dostal poprvé za Greyovy vlády, kdy zastával funkci civilního lorda admirality (1832–1834). Později v Melbournově vládě vykonával postupně několik funkcí, byl viceprezidentem úřadu pro obchod (1835–1839), státním podsekretářem války a kolonií (1839) a nakonec ministrem obchodu (1839–1841). Od roku 1835 byl též členem Tajné rady a v letech 1839–1841 souběžně nejvyšším mincmistrem (Master of the Mint). V letech 1841–1846 patřil k liberální opozici proti Peelově vládě a do vysokých funkcí se vrátil v rámci Russellova kabinetu. V letech 1846–1847 byl ministrem pro Irsko a poté znovu ministrem obchodu (1847–1852). Svou kariéru završil jako ministr kolonií v Palmerstonově vládě (1855–1858). V roce 1859 získal titul barona z Tauntonu a přešel do Sněmovny lordů.

Rodinné a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Zámek Hylands House (Essex), sídlo rodu Labouchere

Poprvé se oženil v roce 1840 se svou sestřenicí Frances Baringovou (1813–1850), sestrou ministra financí 1. barona Northbrooka. Po ovdovění se v roce 1852 znovu oženil s Mary Matildou Howardovou (1823–1892), dcerou významného politika 6. hraběte z Carlisle. Z prvního manželství měl Henry tři dcery a jeho úmrtím titul barona zanikl.

Majetkem rodu Labouchere bylo krátce panství Hylands House (Essex), které prošlo v průběhu staletí řadou majetkových změn a každý nový vlastník se snažil ze zdejšího zámku učinit dostatečně reprezentativní sídlo. Stejně tak jednal i Henryho otec Peter Caesar Labouchere, který panství koupil v roce 1814. Za jeho éry se zámek Hylands House stalo elegantní klasicistní sídlo doplněné bohatými uměleckými sbírkami. Po Peterově smrti Henry Labouchere panství hned v roce 1839 prodal a za 50 000 liber je koupil podnikatel John Attwood. Henry Labouchere mezitím v roce 1833 koupil panství Quantock Lodge (Essex), kde později nechal postavit zámek v novogotickém stylu. Jeho dalším sídlem byl londýnský palác na náměstí Belgrave Square, kde také zemřel.

Jeho synovec Henry Du Pré Labouchere (1831–1912) proslul jako novinář a spisovatel, byl též dlouholetým členem Dolní sněmovny. Z dalších generací rodu vynikl Sir George Peter Labouchere (1905–1999), který působil v diplomacii, byl velvyslancem v Belgii (1955–1960) a Španělsku (1960–1966).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kindred Britain.
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Henry Labouchere na webu britského parlamentu dostupné online