Henrietta Szoldová
| Henrietta Szoldová | |
|---|---|
 Henrietta Szoldová v roce 1940 | |
| Narození | 21. prosince 1860 Baltimore, Maryland, USA |
| Úmrtí | 13. února 1945 (84 let) Jeruzalém, Britský mandát Palestina |
| Místo pohřbení | Olivová hora, Jeruzalém, Izrael |
| Občanství | Spojené státy americké |
| Alma mater | Židovský teologický seminář v Americe Univerzita Johnse Hopkinse |
| Známá jako | zakladatelka Hadasy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henrietta Szoldová (21. prosince 1860, Baltimore – 13. února 1945, Jeruzalém) byla americká sionistická vůdkyně a zakladatelka ženské sionistické organizace Hadasa. V roce 1942 v britské mandátní Palestině spoluzaložila politickou stranu Ichud, která podporovala dvounárodnostní řešení, tedy vizi trvalé existence arabsko-židovského etnicky smíšeného státu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Baltimoru ve státě Maryland, jako nejstarší z osmi dcer rabína Benjamina Szolda, duchovního vůdce baltimorské kongregace Temple Oheb Shalom.[1] V roce 1877 dokončila studia na střední škole Western Female High School. Následně patnáct let učila na škole Miss Adam a náboženské škole Oheb Shalom, a vedla kurzy historie a náboženství pro dospělé. Za účelem rozšíření svého vzdělání navštěvovala veřejné kurzy na Johns Hopkins University a Peabody Institute.
V Baltimoru založila první americkou večerní školu pro rusko-židovské přistěhovalce, která poskytovala výuku angličtiny a pracovních dovedností.[2] Od roku 1893 pracovala dvacet let jako literární editorka v Jewish Publication Society, kde pomáhala překládat a vydávat různá evropská díla s židovskou tematikou.[3] V roce 1902 nastoupila do kurzu židovských studií pro pokročilé v židovském teologickém semináři. Jeho rabínská škola však byla vyhrazena pouze pro muže, a tak musela uprosit ředitele školy, Solomona Schechtera, aby mohla studovat, k čemuž svolil pod podmínkou, že nebude usilovat o to, aby se stala rabínkou. V semináři si vedla velmi dobře a získala si uznání od studentů i pedagogů.[4]
Její pouto k sionismu umocnila cesta do Palestiny v roce 1909. O tři roky později založila ženskou sionistickou organizaci Hadasa a až do roku 1926 byla její prezidentkou.[2] V roce 1933 přesídlila do britské mandátní Palestiny a pomáhala s alijou mládeže, při níž bylo zachráněno na 30 tisíc dětí z nacistického Německa.[5]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Nikdy se nevdala a ke svému velkému smutku nikdy neměla dítě. Jako čtyřicátnice měla neopětovaný vztah s talmudickým učencem, rabínem Louisem Ginzbergem, který byl o patnáct let mladší a její city opětoval pouze platonicky. Když jejich vztah skončil, prohlásila: „Před čtyřmi měsíci bylo zabito mé jediné štěstí.“ O několik let později řekla: „Dala bych všechno na světě za vlastní dítě.“[6] Dne 13. února 1945 zemřela ve věku 84 let v nemocnici Hadasa v Jeruzalémě, kterou sama pomáhala vybudovat. Je pohřbena na hřbitově na Olivové hoře v Jeruzalémě.[5]
Sionismus a počátky Hadasy
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1896, jeden měsíc předtím, než Theodor Herzl vydal své dílo Der Judenstaat, popsala svou vizi židovského státu v Palestině, coby místa shromáždění diasporního židovstva a obrody židovské kultury. O dva roky později byla zvolena jedinou ženskou členkou výkonného výboru Federace amerických sionistů.
V roce 1909 ve svých 49 letech poprvé cestovala do Palestiny, kde objevila svou životní misi: zdravotnictví, vzdělávání a sociální péči o jišuv (palestinskou židovskou komunitu). Spolu s šesti dalšími ženami založila sionistickou organizaci Hadasa, která mezi americkými Židovkami získávala podporovatelky pro rozvoj zdravotnictví v Palestině. Prvním projektem organizace byl program opatrovnic v Jeruzalémě po vzoru amerického systému. Dále financovala výstavbu nemocnic, lékařských škol, zubařských a rentgenových klinik, dětských institucí, jídelen a dalších služeb pro židovské i arabské obyvatelstvo. Své kolegyně přesvědčila o tom, že otevřenost programu pro všechny je zásadní pro židovské přežití v Palestině. V roce 1927 byla zvolena první ženou ve výkonném vedení Světové sionistické organizace.[7]
Ve 20. a 30. letech podporovala politickou organizaci Brit šalom, jejímž cílem byla arabsko-židovská jednota a dvounárodní řešení arabsko-izraelského konfliktu. V roce 1942 byla jednou ze zakladatelek strany Ichud, která zastávala stejný program.
Památka
[editovat | editovat zdroj]Její jméno nese na její počest řada míst jak v Izraeli, tak i v zahraničí. V Horní Galileji existuje například kibuc Kfar Szold. Ještě před vznikem Izraele po ní pojmenovaly úderné oddíly Palmach jednu z uprchlických lodí, a to především kvůli jejímu angažmá v aliji mládeže. Loď Henzietta Szold převážela 536 dětí z athénského sirotčince Kiffisia. Vyplula 30. července 1946 z přístavu Pireus a do mandátní Palestiny dorazila 12. srpna. Byla však zadržena britským námořnictvem a převezena na Kypr, kde děti skončily v internačním táboře.[8]
V Jeruzalémě dále funguje Institut Henrietty Szoldové, Národní institut pro výzkum behaviorálních věd. V New Yorku naproti tomu nese její jméno školy na manhattanské čtvrti Lower East Side.[9]
V roce 2007 byla uvedena do americké Národní ženské síně slávy (National Women's Hall of Fame).[2]
V Izraeli je Den matek slaven v den její smrti, to jest 30. den měsíce ševat.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henrietta Szold na anglické Wikipedii.
- ↑ Our History [online]. Temple Oheb Shalom [cit. 2013-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-07. (anglicky)
- 1 2 3 Dateline World Jewry. New York: Světový židovský kongres, duben 2007. (anglicky)
- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 376–377. (anglicky)
- ↑ RUBIN SCHWARTZ, Shuly. Standing on Henrietta Szold’s Shoulders [online]. The Jewish Daily Forward, 2010-12-15 [cit. 2013-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 BRODY, Seymour. Henrietta Szold: A Role Model Who Helped To Found Hadassah [online]. Florida Atlantic University Libraries, 2006-10-19 [cit. 2013-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. (anglicky)
- ↑ Henrietta Szold [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2013-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 25.
- ↑ Ha'apalah Ship Henrietta Szold [online]. Palmach Information Center [cit. 2013-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-19. (anglicky)
- ↑ P.S. 134 Henrietta Szold [online]. NYC Department of Education [cit. 2013-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrietta Szoldová na Wikimedia Commons 
Osoba Henrietta Szoldová ve Wikicitátech- (anglicky) Jewish Women's Archive – Henrietta Szold
