Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská (1720–1793)
| Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská | |
|---|---|
.jpg) portrét od Joachima Martina Falbeho, uložený na zámku Mosigkau | |
| Narození | 7. prosince 1720 Desava |
| Úmrtí | 5. prosince 1793 (ve věku 72 let) Desava |
| Povolání | sběratelka umění |
| Rodiče | Leopold I. Anhaltsko-Desavský[1] a Anna Louisa Föhsová[1] |
| Rod | Anhalt-Dessau |
| Příbuzní | Anna Vilemína Anhaltsko-Desavská, Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská, Luisa Anhaltsko-Desavská, Leopold II. Maximilán Anhaltsko-Desavský, Jiří Heinrich Berenhorstský, Fridrich Jindřich Evžen Anhaltsko-Desavský, Vilém Gustav Anhaltsko-Desavský, Dětřich Anhaltsko-Desavský a Mořic Anhaltsko-Desavský (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská (7. prosince 1720, Dessau – 5. prosince 1793, tamtéž) byla princezna askánská, pátá a nejmladší dcera Leopolda I. Anhaltsko-Desavského a jeho neurozené manželky, dcery lékárníka, Anny Louisy Föhsové.
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1741 porodila jednadvacetiletá princezna Henrietta Amálie syna. Za jeho otce se pak odmítla provdat a byla vyhoštěna z Dessau. Následně ji rodiče vyškrtli jako možnou nástupnici a odebrali jí veškeré tituly. Sám její otec Leopold ale zplodil dvě nemanželské děti. Dalších jedenáct roků proto žila jako jeptiška v Herfordu, kde se setkala i se svojí tetou Johanou Šarlotou, která zde byla abatyší. Leopold se snažil najít pro svoji dceru možného manžela, všechny plány ale selhaly. Mezitím, po jedenácti letech, Henrietta Amálie žila s baronem Rackmannem. Ten byl o patnáct let mladší než ona a díky jejímu vlivu získal titul říšský hrabě.
| otec | Leopold I. Anhaltsko-Desavský |
|---|---|
| matka | Anna Luisa Föhsová |
| bratr | Leopold II. Maximilián Anhaltsko-Desavský |
| dědeček | Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský |
| babička | Henrietta Kateřina Oranžská |
| teta | Johana Šarlota Anhaltsko-Desavská |
Henriettin syn mezitím žil v rodině bankéře a jeho matka jej pravidelně navštěvovala. I díky pomoci synova "adoptivního otce" získala Henrietta Amálie velký dům v Bockenheimu, později pojmenovaný "Villa Passavant". Ten byl pak přestavěn na školu a v současnosti se zde nachází nemocnice.
Roku 1753 pak princezna získala další majetek, a to dům spolu s oranžérií. Byla schopnou ekonomkou i obchodnicí a proto z menšího domu udělala prakticky soběstačný statek. Pěstovala zde například pomeranče, chřest a jiné druhy zeleniny i ovoce. Mimo jiné se zde choval i bourec morušový, ze kterého se vyrábí hedvábí. O několik let později získala panství v Kreuznachu a založila zde malý zámek v klasicistním stylu, na kterém bychom dnes našli muzeum. Stavba zámku trvala do roku 1775.
Henriettě Amálii se povedlo vytvořit menší panství a sama byla prozíravá a schopná. Ona sama byla pětkrát bohatší než jiní zemědělci či baroni v regionu a k dosáhnutí takového majetku nevyužívala svoji rodinu. Byla známá i díky tomu, že finančně podporovala umění. V roce 1771 rozšířila svůj venkovský dům na hrad. Jen v prvním patře hradu bylo vystaveno přibližně 700 uměleckých děl. V té době jí bylo pouhých třicet jedna let, když její syn zemřel.
Roku 1790 získala dům ve Frankfurtu nad Mohanem. O dva roky později se ale francouzská vojska přesunula právě do Frankfurtu a Henrietta Amálie byla nucena utéct do rodného Dessau. Zde se přestěhovala do menšího panství zvaného "Palais Dietrich", které bylo pojmenováno po jejím bratru Dětřichovi Anhaltsko-Desavském, ten zemřel roku 1769.
Henriette Amálie zemřela o rok později, dva dny před jejími sedmdesátými třetími narozeninami. Byla pohřbena v Dessau, aniž by se jejího pohřbu zúčastnil některý z jejích příbuzných.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henriette Amalie of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská na Wikimedia Commons
