Přeskočit na obsah

Henri II. de Rohan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henri II. de Rohan
Narození21. srpna 1579
Château de Blain
Úmrtí13. dubna 1638 (ve věku 58 let)
Klášter Königsfelden
Místo pohřbeníkatedrála svatého Petra v Ženevě
Povoláníkondotiér, diplomat, spisovatel a voják
Nábož. vyznáníprotestantismus
ChoťMarguerite de Béthune
DětiMarkéta z Rohanu
Tancrède de Rohan
RodičeRené II, Viscount of Rohan a Catherine de Parthenay
RodRohanové
PříbuzníBenjamin de Rohan-Soubise a Anne of Rohan (sourozenci)
Anna Julie Rohanová ze Chabotu, Ludvík Rohan ze Chabotu, Marguerite Gabrielle Charlotte de Rohan-Chabot a Jeanne Pélagie de Rohan-Chabot (vnoučata)
Funkcevelvyslanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
hrobka

Henri II. de Rohan (25. srpna 1578 Blain13. dubna 1638 Königsfeld) byl francouzský vojevůdce, přední vůdce hugenotů, později i v královských službách, známý je též jeho literární odkaz.

Jeho strýc Henri I. a otec René II. konvertovali ke kalvinismu. Svoji vojenskou kariéru začal 1597 při obléhání Amiens, poté cestoval po Německu, Nizozemsku, Itálii a Anglii. V roce 1603 byl králem Jindřichem IV. jmenován vévodou (duc de Rohan) a francouzským pairem. Stal se také plukovníkem Švýcarů a Grisonů. Spojil se s nespokojenci pod vedením Jindřicha II. Condé, byl sice nucen se v roce 1616 nedlouho po Jindřichovi vzdát, ale posléze pokračoval s odbojem až do pádu La Rochelle v roce 1628, kdy se odebral do Benátek. V roce 1635 byl povolán do Francie, kde mu byl svěřen jeden sbor, s kterým úspěšně působil v Elsasku. Po vzpouře Grisonů znovu upadl v nemilost a při návratu do Benátek se spojil s Bernardem Sasko-Výmarský v bitvě u Rheinfeldenu, kde byl smrtelně raněn.

Pocházel z linie Rohanů s titulem vikomtů, od roku 1603 vévodů Rohan, dále titulem kníže (prince) de Léon. Po Henriho smrti přešli tituly přes jeho jedinou dospělou dceru Marguerite na rodinu Chabot.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]