Přeskočit na obsah

Hendrik Verwoerd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hendrik Verwoerd
6. předseda vlády Jihoafrické republiky
Ve funkci:
2. září 1958 – 6. září 1966
PanovníkAlžběta II. (do 1961)
PrezidentCharles Robberts Swart
PředchůdceJohannes Strijdom
NástupceEben Dönges (úřadující)
Johannes Vorster
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní
Narození8. září 1901
Amsterdam, Severní Holandsko, Nizozemsko
Úmrtí6. září 1966 (ve věku 64 let)
Kapské Město, Jihoafrická republika
Příčina úmrtíbodná rána
Národnostjihoafrická, nizozemská (do 1903)
ChoťBetsie Schoombee (1927–1966)
Alma materLipská univerzita
Humboldtova univerzita
Hamburská univerzita
Stellenboschská univerzita
Profesepolitik a vysokoškolský učitel
NáboženstvíReformovaná nizozemská církev
PodpisHendrik Verwoerd, podpis
CommonsHendrik Frensch Verwoerd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hendrik Frensch Verwoerd (8. září 1901 Amsterdam – 6. září 1966 Kapské Město), známý také jako H. F. Verwoerd, byl jihoafrický politik nizozemského původu, od roku 1958 až do své vraždy v roce 1966 předseda vlády Jihoafrické republiky. Je obecně považován za architekta apartheidu[1] a přezdívá se mu „otec apartheidu“.[2] Byl představitelem autoritarismu, sociálního konzervatismu a afrikánského nacionalismu.

Byl členem Afrikánského bratrstva (afrikánsky Afrikaner Broederbond), tajné kalvinistické společnosti prosazující zájmy Afrikánců. Během druhé světové války protestoval proti vyhlášení války nacistickému Německu ze strany Jihoafrické republiky. Hrál významnou roli v sociálním inženýrství apartheidu – systému institucionalizované rasové segregace a nadřazenosti bílé rasy – a v jeho implementaci jako ministr pro záležitosti domorodého obyvatelstva (1950–1958) a později jako předseda vlády (1958–1966). Jakožto politický stratég a propagandista významně pomohl krajně pravicové Národní straně k vítězství ve všeobecných volbách v roce 1948. Po svém zvolení předsedou vlády v roce 1958 se stal rovněž předsedou strany. Byl posledním předsedou vlády Jihoafrické unie; v roce 1961 vyhlásil vznik Jihoafrické republiky a zůstal jejím předsedou vlády až do své vraždy v roce 1966.

Jako předseda vlády se zasazoval o transformaci unie na republiku, aby zajistil dominanci bělochů, zejména Afrikánců. K ospravedlnění apartheidu před mezinárodním publikem tvrdil, že se jedná o politiku „dobrého sousedství“, a argumentoval tím, že různé rasy a kultury mají odlišné přesvědčení a hodnoty, a proto mohou naplno rozvinout svůj potenciál pouze tehdy, pokud žijí a rozvíjejí se odděleně od sebe.[3] Prohlásil, že bílá menšina musí být chráněna před nebělošskou většinou prosazováním „politiky odděleného rozvoje“ a udržováním moci v rukou bělochů.[4] Apartheid vedl k úplnému zbavení nebělošského obyvatelstva občanských práv.[5]

Během svého premiérství tvrdě potlačoval opozici proti apartheidu. Nařídil zadržení, uvěznění a vyhnání desítek tisíc lidí, přičemž výrazně posílil, modernizoval a rozšířil bezpečnostní síly státu. Zakázal černošské organizace, jako byl Africký národní kongres a Panafrický kongres; pod jeho vedením byl budoucí prezident Nelson Mandela odsouzen k doživotnímu vězení za sabotáž.[6][7] Za jeho vlády měla Jihoafrická republika jednu z nejvyšších populací vězňů na světě a docházelo k velkému počtu poprav. Do poloviny 60. let jeho vláda do značné míry potlačila vnitřní občanský odpor proti apartheidu pomocí mimořádných legislativních pravomocí, drakonických zákonů, psychologického zastrašování a neúnavného úsilí státního bezpečnostního aparátu. Jeho činy vedly k přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN č. 1761, která apartheid odsoudila a nakonec vedla k mezinárodní izolaci Jihoafrické republiky a ekonomickým sankcím.

Zemřel v roce 1966 na následky útoku nožem. Jeho vrah Dimitri Tsafendas byl uvězněn až do své smrti v roce 1999.

V anketě o největšího Jihoafričana, kterou v roce 2004 pořádala televizní stanice SABC, obsadil 19. místo.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Hendrik Frensch Verwoerd se narodil 8. září 1901 v Amsterdamu v Nizozemsku.[8] Dodnes je jediným předsedou vlády Jihoafrické republiky, který se narodil v zahraničí.[5] Byl druhým dítětem Anje Hendriks Strik (1873–1940) a Wilhelma Johannese Verwoerda (1874–1961), obchodníka s potravinami.[9] Měl bratra Leenderta (1899–1986) a sestru Hendriku Johannu Lucretii (1908–1959), která byla jediná narozená v Jihoafrické republice. Jeho otec, hluboce věřící muž, se do Jihoafrické republiky přestěhoval v roce 1903 kvůli sympatii k afrikánskému národu po druhé búrské válce.[8]

Navštěvoval luteránskou základní školu v Kapském Městě.[10] Na konci roku 1912 se rodina přestěhovala do Bulawaya v Rhodesii, kde se jeho otec stal pomocným evangelistou v holandské reformované církvi. Střední školu absolvoval v Bulawayu, kde získal stipendium.[10]

V roce 1917 se rodina vrátila do Jihoafrické republiky. Kvůli celosvětové epidemii španělské chřipky, která odložila zkoušky, složil Verwoerd maturitu v únoru 1919.[11] Po absolvování maturity pokračoval na Stellenboschské univerzitě, kde byl považován za nadaného akademika s proslulou fotografickou pamětí.[12] Na univerzitě získal tituly Bachelor of Arts, Master of Arts cum laude a doktorát z psychologie cum laude.

Verwoerdovi bylo nabídnuto stipendium na Oxfordské univerzitě, které však odmítl a dal přednost studiu v Německu.[13] V letech 1926–1927 studoval na Lipské univerzitě, Hamburské univerzitě a Humboldtově univerzitě v Berlíně.[13] Jeho přednáškové poznámky z tohoto období zdůrazňovaly, že „mezi hlavními rasami neexistují žádné vrozené mentální rozdíly“.[14] Tvrzení, že Verwoerd studoval eugeniku nebo byl ovlivněn nacistickou ideologií, nejsou podložena archivními důkazy.[13][15]

V lednu 1927 se v Hamburku oženil s Betsie Schoombee. Před návratem do Jihoafrické republiky cestoval po Spojených státech amerických. Vědci se domnívají, že jeho pozdější segregacionistické názory byly ovlivněny spíše americkou doktrínou „oddělených, ale rovných“ než evropskými ideologiemi.[14]

Hovořil plynně afrikánsky, holandsky, anglicky a německy.

Návrat do Jihoafrické republiky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 se spolu se svou ženou vrátil do Jihoafrické republiky a byl jmenován předsedou katedry aplikované psychologie a psychotechniky na Stellenboschské univerzitě, kde se o šest let později stal profesorem sociologie a sociální práce. Během Velké hospodářské krize se aktivně zapojil do pomoci chudým bílým Jihoafričanům.[16]

Mezi roky 1910 a 1948 byla afrikánská politika rozdělena mezi „liberály“, jako byl Jan Smuts, kteří se zasazovali o smíření se Spojeným královstvím, a „extremisty“, kteří kvůli búrské válce vyjadřovali protibritské nálady.[17] Obě strany věřily, že Jihoafrická republika je „země bílých mužů“, s tím rozdílem, že „extremisté“ více prosazovali nadřazenost bílé rasy.[17] Verwoerd se řadil mezi odpůrce Spojeného království.[17]

V roce 1936 vedl delegaci šesti profesorů ze Stellenboschské univerzity, která podala vládě petici proti přijetí 500 německých Židů prchajících před nacistickým režimem.[18] V roce 1936 začal pracovat pro časopis Die Transvaler.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hendrik Verwoerd na anglické Wikipedii.

  1. ↑ KENNEY, Henry. Verwoerd: Architect of Apartheid. [s.l.]: Jonathan Ball Publishers, 2016. 320 s. Dostupné online. ISBN 978-1-86842-716-1. 
  2. ↑ PARRY, John T. Evil, Law and the State: Perspectives on State Power and Violence. [s.l.]: Rodopi, 2006. Dostupné online. ISBN 9789042017481. Kapitola Mental Health Care During Apartheid in South Africa: An Illustration of How 'Science' Can Be Abused, s. 87–100. 
  3. ↑ Apartheid: “A Policy of Good Neighborliness” [online]. Fabry History [cit. 2025-12-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Full Report: South Africa [online]. Public Broadcasting Service [cit. 2025-12-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Hendrik Verwoerd [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-12-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Long-jailed assassin of South African premier. The Guardian [online]. 1999-10-11 [cit. 2025-12-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hendrik Frensch Verwoerd [online]. [cit. 2025-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b EVANS, Ivan Thomas. Bureaucracy and Race: Native Administration in South Africa. [s.l.]: University of California Press, 1997. (Perspectives on Southern Africa). ISBN 978-0-520-91824-5. S. 41. 
  9. ↑ MARX, Christoph. The Anxieties of White Supremacy: Hendrik Verwoerd and the Apartheid Mindset. [s.l.]: De Gruyter, 2023. ISBN 978-3-11-078726-9. S. 24. 
  10. ↑ a b Hendrik Frensch Verwoerd [online]. South African History Online [cit. 2025-12-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ VENTER, J.J. H.F. Verwoerd: Foundational aspects of his thought. Koers. 1999-03-06, roč. 64, čís. 4. Dostupné online [cit. 2025-12-22]. ISSN 2304-8557. doi:10.4102/koers.v64i4.511. 
  12. ↑ THOM, H. B. Stellenbosch 1866-1966: One Hundred Years of Higher Education. Kapské Město: Nasionale Boekhandel, 1966. S. 519. 
  13. ↑ a b c MARX, Christoph. Hendrik Verwoerd and the Leipzig School of Psychology in 1926. Historia [online]. [cit. 2025-12-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b MILLER, Roberta Balstad. Science and society in the early career of H.F. Verwoerd. Journal of Southern African Studies. 1993-12, roč. 19, čís. 4, s. 634–661. Dostupné online [cit. 2025-12-22]. ISSN 0305-7070. doi:10.1080/03057079308708377. (anglicky) 
  15. ↑ MILLER, Roberta Balstad. Science and society in the early career of H.F. Verwoerd. Journal of Southern African Studies. 1993-12, roč. 19, čís. 4, s. 634–661. Dostupné online [cit. 2025-12-22]. ISSN 0305-7070. doi:10.1080/03057079308708377. (anglicky) 
  16. ↑ Poor White Commission Minutes, 1933-34
  17. ↑ a b c BROGAN, Patrick. The Fighting Never Stopped. [s.l.]: Vintage Books, 1989. S. 87. 
  18. ↑ Arts & Culture Exhibit on Jewish Immigration Shows South African Wasn’t Too Welcoming. www.jta.org [online]. 2003-05-30 [cit. 2025-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hendrik_Verwoerd&oldid=25631769“