Helmut Walcha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Helmut Walcha
Základní informace
Narození 27. října 1907
Lipsko
Úmrtí 11. srpna 1991 (ve věku 83 let)
Frankfurt nad Mohanem
Žánry barokní hudba
Povolání varhaník, hudební skladatel, vysokoškolský učitel a cembalista
Nástroje varhany
Ocenění Goethova plaketa města Frankfurt am Main (1957)
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1987)
Hesenský řád za zásluhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmut Walcha (27. října 1907 Lipsko - 11. srpna 1991 Frankfurt nad Mohanem) byl německý varhaník a cembalista.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ve svých 19 letech oslepl následkem očkování proti neštovicím. Jako patnáctiletý úspěšně složil přijímací zkoušky na Lipskou konzervatoř, zde se stal nejmladším studentem hry na varhany u Günthera Ramina. V letech 19261929 byl zástupcem regenschoriho v kostele sv. Tomáše v Lipsku. Své první veřejné vystoupení absolvoval v roce 1924.[1] Později v letech 1929-1944 vedl jako varhaník v kostele Friedenskirche ve Frankfurtu nad Mohanem pravidelné varhanní cykly a od roku 1933 vyučoval na Dr. Hoch’s Konservatorium. V roce 1938 se stal profesorem varhanní hry ve Frankfurtské hudební škole.

Po druhé světové válce založil ve Frankfurtu Institut für Kirchenmusik a od roku 1946 do 1981 působil jako varhaník v tamějším Dreikönigskirche. Zemřel 11. srpna 1991 ve Frankfurtu nad Mohanem. Je pochován na Sachsenhäuser Südfriedhof.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Velké varhany v kostele Grote of Sint-Laurenskerk v Alkmaaru (autor:F.C. Schnitger, 1725), na kterém Helmut Walcha nahrával Bachovo dílo.

Světové uznání získal především jako Bachův interpret. Učil se nové skladby tak, že mu hudebníci (včetně jeho matky a později i manželky) zahráli každé dílo čtyřikrát (ruce, pedál a celé dílo). Měl absolutní sluch a byl schopen se naučit skladby jejich poslechem. Jeho koncerty měly v uměleckých kruzích tu nejlepší pověst, při těchto koncertech uváděl všechna Bachova díla.[2]

Dvakrát nahrál kompletní dílo Bachových varhanních skladeb: poprvé mono v letech 1947-1952, podruhé stereo v letech 19561971. Byly vydány ve firmě Deutsche Grammophon. V roce 1981 se definitivně rozloučil svým posledním koncertem se svou veřejnou koncertní činností.

Ve frankfurtské městské části Gallus byla po něm pojmenována ulice, město mu také v roce 1957 udělilo „Goetheplakette“. V roce 1987 byl oceněn vyznamenáním „Grosse Bundesverdienstkreuz mit Stern.“

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Díla J. S. Bacha[editovat | editovat zdroj]

Kompletní nahrávky varhanních skladeb[editovat | editovat zdroj]

  • Organ Works: The 1947 - 1952 Recordings, 10 CD
  • The Organ Works, 12 CD

Skladby pro cembalo/klavír[editovat | editovat zdroj]

  • Das Wohltemperierte Clavier, 4 CD
  • Goldberg Variations

Díla jiných umělců[editovat | editovat zdroj]

  • Dietrich Buxtehude: Orgelwerke

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helmut Walcha na německé Wikipedii.

  1. LEWIS, Uncle Dave. Helmut Walcha [online]. Allmusic [cit. 2009-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ZAVARSKÝ, Eduard. Johann Sebastian Bach. Překlad Jiří Pilka. Praha: Supraphon, 1979. 488 s. S. 436. (česky)