Helena Friedlová-Štěpničková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helena Friedlová-Štěpničková
Helena Friedlova (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola, Divadlo na Vinohradech, 1928)
Helena Friedlova (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola, Divadlo na Vinohradech, 1928)
Narození11. listopadu 1889
Praha
Úmrtí11. března 1966 (ve věku 76 let)
Praha
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníherečka
Národnostčeská
Manžel(ka)Friedl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Helena Friedlová a Gustav Hilmar, Komorní divadlo Praha, 1936
Helena Friedlová (Ofélie, Hamleta hrál Zdeněk Štěpánek), Divadlo na Vinohradech 1927

Helena Friedlová, rozená Štěpničková[p 1] (11. listopadu 1889 Praha[1]11. března 1966 Praha) byla česká herečka.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině úředníka pojišťovny Františka Štěpničky a jeho manželky Františky, rozené Kunešové, jako jejich jediná dcera.[1][3]

Absolvovala Pivodovu pěveckou školu a herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové. Dne 6. června 1914 se na Královských Vinohradech provdala za JUDr. Vratislava Friedla (1882–1950). Manželé Friedlovi žili v Praze XII, Římská 43.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hrát začala r. 1905 v divadle Uranie, potom jako členka dramatického odboru vinohradské Měšťanské besedy (1905–1907). Celou další kariéru měla v Divadle na Vinohradech (1907–1959).

Divadelní role výběr[editovat | editovat zdroj]

Role ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Podobné typy rolí jako divadlo jí nabídl film, který ale v její herecké práci sehrál jen okrajový význam. Hojně spolupracovala s rozhlasem (např. Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová).

Videozáznamy[editovat | editovat zdroj]

  • Cech panen kutnohorských = The guild of the Kutná hora virgins – scénář Zdeněk Štěpánek; režie a scénář O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2006
  • Filosofská historie – námět Alois Jirásek; scénář a režie O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2009
  • Čtrnáctý u stolu – scénář Josef Mach; námět Ossi Oswalda; O. Nový, A. Zelenka. Praha: Filmexport Home Video, 2010

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Roku 1957 obdržela titul zasloužilá umělkyně.

O Heleně Friedlové[editovat | editovat zdroj]

Za dobu svého působení vytvořila přes tři sta osmdesát rolí. Po postavách naivních a temperamentních dívek se postupně přehrála do charakterních úloh. Jejímu jemnému, křehkému naturelu, schopnému vyjádřit čistou a nevtíravou lásku a něhu, odpovídaly typy obětavých, oddaných a trpících žen, snášející nelehký úděl s hlubokou pokorou, smutnou, až zoufalou odevzdaností. Ke ztvárnění svých postav využívala vypracovaný hlasový projev a mimiku.

Zdeněk Doskočil

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zřídka též psána Friedlová–Štěpničková.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, sv. Petr, 1887-1891, snímek 181 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  2. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 102. 
  3. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 624, obraz 148 [online]. Národní archiv Praha [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  4. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1913-1917, snímek116 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam rolí které za čtyřicet let svého členství ve svazku Městského divadla na Král. Vinohradech vytvořila paní Helena Friedlová – Praha: 1947
  • Profily českých herců: studie o soudobém českém divadle a herectví – Joža Götzová; obálka a grafická úprava akad. malíře J. Kaplického. Praha: SVU Mánes, 1931
  • FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky I.. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-331-3. Kapitola Helena Friedlová, s. 294-295. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]