Helena Bušová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Helena Bušová
Narození 21. října 1911
Praha
Úmrtí 1986 (ve věku 74–75 let)
Winnipeg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helena Bušová, vlastním jménem Helena Buschová (21. října 1911 v Praze1986 ve Winnipegu v Kanadě), byla česká herečka.

Začínala jako herečka v holešovickém Lidovém divadle Uranie. Později hrála v divadle Oldřicha Nového a hlavně v Divadle Vlasty Buriana.

První roli, studentku, dostala ve filmu Před maturitou (1932). O dva roky excelovala společně s Voskovcem a Werichem v satirické komedii Hej rup! (1934), z dalších rolí jmenujme například: Helenu Čápovou v komedii Barbora řádí (1935), Bessy Vydrovou v Uličnici (1936), Alenu Skalickou v operetce Na tý louce zelený (1936), Annu v Bataliónu (1937), vynikající výkon manželky konšela Zvůnka podala v komedii Počestné paní pardubické (1944), Ryba na suchu (1942), U pěti veverek (1944) a další.

Po válce 1946 si vzala pilota RAF Karla Kasala, který jeden čas velel známé 313. peruti RAF a získal pět válečných křížů. Po návratu domů byl uvězněn, jak skončila většina našich letců, co bojovali na té „nesprávné“ straně – v Anglii. Z vězení mu pomohl až Jan Masaryk. Ke konci roku 1947 opět odjel do Anglie a zpátky k RAF.

Po druhé světové válce každý rok hrála alespoň v jednom filmu třeba Řeka čaruje (1945), Velký případ (1946), Lavina (1946), Čapkovy povídky (1947). Poslední film, ve kterém hrála, byl historický film O ševci Matoušovi (1948). V roce 1949 získala od československých úřadů povolení natáčet v Londýně s producentem a režisérem sirem Alexandrem Kordou, a tak zůstala u manžela v Anglii.

V roce 1957 se manželé přestěhovali s tehdy sedmiletým synem Charliem do kanadského Winnipegu. Zde dokonce získala příležitost vystupovat v místním divadle. Ke konci života se chtěla vrátit do Československa, od komunistického režimu však nedostala vízum.

Celkem hrála ve čtyřiceti filmech.

Zemřela v roce 1986 ve Winnipegu v Kanadě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 77, 83, 111, 142, 226, foto 184, 210, 211, 282, 356, 618

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]