Helena Bochořáková–Dittrichová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Helena Bochořáková
Helena Bochořáková v ateliéru (1923)
Helena Bochořáková v ateliéru (1923)
Rodné jméno Helena Dittrichová
Narození 29. července 1894
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Vyškov
Úmrtí 28. března 1980 (ve věku 85 let)
Československo Československo Brno
Povolání grafička a malířka, spisovatelka
Manžel(ka) Vladimír Bochořák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Bochořáková–Dittrichová, též Helena Bochořáková, rodným jménem Helena Dittrichová (29. července 1894 Vyškov[1][2]28. března 1980 Brno[3]), byla česká (moravská) grafička, malířka a spisovatelka.

The National Museum of Women in the Arts v New Yorku označilo její dílo Z mého dětství za první kreslený (grafický) román (graphic novel) vytvořený ženou.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině vyškovského obchodníka Ferdinanda Dittricha a jeho manželky Kláry, rozené Horníčkové. Pokřtěna byla Helena Maria Klára.[2] Otec byl Němec, jehož rod byl ve Vyškově usedlý od 18. století, matka byla Češka. Dcera Helena byla nejmladší ze šesti sourozenců, jediná se dožila dospělosti. Vychodila základní německou školu, jako šestnáctiletá odjela studovat malířství do Vídně.[5] V devatenácti letech se provdala[2] a odstěhovala se za manželem do Brna.

Na doporučení malíře Františka Podešvy se pokusila v roce 1919 o přijetí u Augusta Brömse na grafickou speciálku Akademie výtvarných umění v Praze. Byla přijata jako mimořádná posluchačka do třetího ročníku a v letech 1919–1922 úspěšně vystudovala.[5] Na základě úspěšně ukončeného studia se jí podařilo získat stipendium na studijní pobyt v Paříži. Spolu s manželem, který jako pedagog absolvoval zahraniční studijní pobyty, navštívila další evropské země, USA, Sovětský svaz i Malou Asii.

Počátkem 40. let 20. století zanechala kvůli očnímu onemocnění grafiky a věnovala se pouze malbě a literatuře.[6] (Podle jiného zdroje bylo důvodem to, že manželům Bochořákovým byl po roce 1948 znárodněn dům, kde měla v zahradě ateliér, přišla i o tiskařské lisy a musela se přestěhovat na jinou adresu.[5])

Zemřela v Brně, pochována je na brněnském Ústředním hřbitově.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. září 1913 se ve Vyškově provdala za středoškolského profesora Vladimíra Bochořáka.[2] Spolu s ním procestovala řadu zemí a cesty inspirovaly část její literární i výtvarné práce.[6] Manželé Bochořákovi žili v Brně, manželství bylo bezdětné.

Členství ve spolcích[editovat | editovat zdroj]

Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, Klubu výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců moravskoslezských a Svazu československých výtvarných umělců.

Jako spisovatelka byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Výtvarné dílo[editovat | editovat zdroj]

Reprodukce výtvarných děl jí často zveřejňovaly dobové časopisy (Zlatá Praha, Pestrý týden aj.)[7] Zúčastňovala se pravidelně kolektivních i individuálních výstav. Dobová kritika oceňovala spíše její dřevoryty než olejomalby.[8]

Náměty děl Heleny Bochořákové–Dittrichové byly převážně inspirovány jejím dětstvím, vírou, historií Moravy a jejími cestami; ve 20. letech 20. století se též věnovala sociálním námětům.[5]

Vydání výtvarných děl tiskem[editovat | editovat zdroj]

  • Oslavany (5 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, mezi 1901 a 1925)
  • Poklad (7 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1918)
  • Válka (4 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1920)
  • Kristus. I a II. (; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1921 a 1922)
  • Bloudící (3 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
  • Vyškov (6 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
  • Ex libris (15 mědirytin a dřevorytů ; V Brně, Ant. Alex. Špička, 1925)
  • Stavba zemského domu (8 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
  • Zahrada snů (Cyklus šesti suchých jehel, text Josef Chaloupka; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
  • Venezia (Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1926)
  • Brno (Cyklus šesti suchých jehel; Brno, vlastním nákladem, 1928)
  • Z mého dětství (dřevoryty, předmluvu napsal Arne Novák; Praha, Orbis, 1929; francouzsky Enfance; Paříž, Dorbon aîné, 1930)
  • Z života T.G. Masaryka (24 dřevorytů, na oslavu 80. narozenin vyryla, na japanu v 50 výtiscích ručně vytiskla a vydala H. Bochořáková-Dittrichová; V Brně, 1930)
  • Indiáni jindy a dnes (kniha dřevorytů; Josef Hladký v Hranicích, 1934)
  • Švédové před Brnem (Kniha dřevorytů; Brno, Klub výtvarných umělců Aleš, 1936)
  • Helena Bochořáková-Dittrichová (Uzavřeno v březnu 1944, sestavil Bedřich Beneš Buchlovan; V Praze, Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1944)
  • Kristus (32 dřevorytů k Novému Zákonu, úvod napsal František Kubišta (1897–1971); V Praze, Novina, 1944)
  • Brno (4 barevné dřevoryty; Brno, Grafický klub pro Moravu, mezi 1944–1945)
  • Děti (28 kreseb; Brno, nákladem vlastním, před 1952)
  • Oslavanské povstání (Dva cykly dřevorytů k prosincovým událostem roku 1920 na Rosicko-Oslavansku, uspořádal a faktografickými záznamy doprovodil František Kalivoda; Brno, Muzeum dělnického hnutí Brněnska, 1960-1961)

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • Lev Blatný: Vítr v ohradě (obálka Helena Bochořáková–Dittrichová; Přerov, Obzor 1923)[9]
  • Malířka na cestách (nepublikovaný soubor dřevorytů)[4]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Dům umění Moravská Ostrava (samostatná výstava dřevorytů, akvarelů a olejů, 1929)[10]
  • Salon des indépendants (Paříž, 1929)[11]
  • Výstava evropských výtvarných umělkyň (Paříž, Muzeum Jeu de pomme, 1937)[12]
  • Výstava Klubu výtvarných umělců Aleš (Brno, 1937)[13]
  • Mostná kolonáda Piešťany, 1938[14]
  • Sociální grafika Heleny Bochořákové (Brno, leden–únor 1986)
  • The First Woman Graphic Novelist: Helena Bochořáková-Dittrichová (New York, National Museum of Women in the Art, 12. 5. – 14. 11. 2014)[15]

V letech 1948–1958 nemohla vystavovat. Svou výstavní činnost mohla obnovit v roce 1959, ale její výstavy probíhaly pouze v Brně a Vyškově.[5]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Noviny a časopisy[editovat | editovat zdroj]

Přispívala do Lidových novin,[16] Moravských novin, časopisů Salon, Eva a Širým světem. Své cestopisné příspěvky sama ilustrovala.[17]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

Cestopisy:

  • Dojmy z SSSR (s 15 dřevoryty autorky; V Brně, Exod, 1934)
  • Mezi dvěma oceány (dojmy z cesty po Spojených státech amerických, se 40 obrazovými přílohami autorky; V Praze, Československá grafická Unie, 1936)

Romány napsala Helena Bochořáková společně s manželem Vladimírem Bochořákem:

  • Nalomená větev (román z let 1938–1945, ze života německé menšiny na Vyškovsku v době okupace; V Brně, Mír, 1947)
  • Příboj (román o zápasu katolíků a protestantů v Olomouci za třicetileté války; V Brně, Mír, nakladatelské a vydavatelské podniky, 1947)
  • Ve znamení kola a draka (z historie obléhání Brna Švédy, předsádka a ilustrace Jiří Blažek, dřevoryty Helena Bochořáková; Praha, Lidová demokracie, 1958)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Index narozených, Vyškov, 1861-1894, snímek 24, Dittrichová Helena
  2. a b c d Matrika oddaných, Vyškov, 1906-1923, snímek 159, Bochořák Vladimír a Dittrichová Helena
  3. a b Internetová encyklopedie dějin Brna: Helena Bochořáková
  4. a b Katherine Brooks: Meet The World’s First Woman Graphic Novelist, Helena Bochořáková-Dittrichová (anglicky). Huffington Post. 28. 5. 2014. Dostupné online. 
  5. a b c d e JUGA, David. Helena Bochořáková – Dittrichová a meziválečná sociální grafika na Moravě. Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  6. a b HOLUB, Dalibor. Helena Bochořáková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 262-263.
  7. Např. Helena Bochořáková-Dittrichová: Amsterodamské domy. Zlatá Praha. 5-6/1924-1925, s. 52. Dostupné online. 
  8. Např. Jaro brněnských výtvarníků. Moravská orlice. 10. 4. 1940, s. 4. Dostupné online. 
  9. Moravská galerie: Obálka
  10. H. Bochořáková-Dittrichová vystavovala v Moravské Ostravě. Pestrý týden. 25. 5. 1929, s. 4. Dostupné online. 
  11. Salon des indépendants. Pestrý týden. 16. 2. 1929, s. 7. Dostupné online. 
  12. Výstava evropských výtvarných umělkyň v Paříži. Národní listy. 11. 3. 1937, s. 5. Dostupné online. 
  13. H. Bochořáková-Dittrichová: Dudák. Pestrý týden. 13. 11. 1937, s. 9. Dostupné online. 
  14. Výstavy Svazu čs. díla v Piešťanech. Národní listy. 28. 6. 1938, s. 32. Dostupné online. 
  15. Mational Museum of Women in the Art: Library Exhibitions (anglicky)
  16. Např. Potulka Leningradem. Lidové noviny. 31. 8. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  17. Např. Helena Bochořáková-Dittrichová: Hannover o půl třetí zrána. Eva. 15. 1. 1936, s. 14-15. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLUB, Dalibor. Helena Bochořáková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 262-263.
  • JUGA, David. Helena Bochořáková – Dittrichová a meziválečná sociální grafika na Moravě. Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  • Prozaička a grafička (k 75. narozeninám). Rudé právo. 29. 7. 1969, s. 5. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]