Helena Alypia
| Helena Alypia | |
|---|---|
| Narození | 10. století |
| Úmrtí | 1025 Konstantinopol |
| Povolání | panovnice |
| Choť | Konstantin VIII. |
| Děti | Zoe Theodora III. Eudokia |
| Funkce | byzantská císařovna-manželka (976–1025) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Helena Alypia (10. století? - 989/1025? Konstantinopol) byla byzantská císařovna, manželka císaře Konstantina VIII.
Život
[editovat | editovat zdroj]Helena Alypia se pravděpodobně narodila v 60. letech 10. století. Jejím otcem byl šlechtic Alypios. O jejím dětství se nedochovaly žádné zdroje. Zmíněna je až v historických záznamech od Zonarase v souvislosti se svým sňatkem s Konstantinem VIII. v roce 976.[1] Ten píše: "Konstantin se ještě jako mladý muž oženil s paní Helenou. Byla dcerou slavného Alypia, významného muže ve městě a člena šlechtické rodiny, která měla dobrou pověst. Tato dáma, která byla nejen krásná, ale také ctnostná, mu porodila tři dcery, než zemřela."[2]
Z manželství se narodily tři dcery. Není přesně známo, kdy Helena Alypia zemřela. Je možné, že to bylo po posledním porodu v roce 989, protože poté o ní nejsou žádné zmínky. Určitě se to stalo před rokem 1025, kdy se Konstantin VIII. stal jediným císařem celé Byzance.[1]
V době manželství byl Konstantin VIII. spoluvládcem svého staršího bratra Basilea II., který se nikdy neoženil, takže Helena byla ve své době jediná císařovna.
Dcery
[editovat | editovat zdroj]Helena měla s manželem tři dcery:
- Eudokie: Nejstarší dcera. V dětství prodělala infekční nemoc, která ji trvale znetvořila (pravděpodobně neštovice), a proto nebyla vhodná pro sňatkovou politiku a stala se jeptiškou.[3]
- Zoë Porphyrogenita: Druhá dcera. Vdala se a stala se byzantskou císařovnou. Po smrti svého manžela vládla sama v letech 1042–1050.
- Theodora Porphyrogenita: Nejmladší dcera. Vládla jako spolucísařovna se svou sestrou Zoë a později jako jediná byzantská císařovna regentka od roku 1055 do roku 1056.
Možní potomci
[editovat | editovat zdroj]Existuje teorie, že Eudokie nezůstala jeptiškou po celý život. Opustila klášter a provdala se za paflagonského šlechtice Andronika Doukase, který sloužil jako guvernér Moesie. Je známo, že tento muž byl ženatý, ale jméno jeho manželky v pramenech není uvedeno. Pokud by tato teorie byla pravdivá, Helena by byla matkou dvou sňatkově významných princezen:
- Marie, která si vzala Ivana Vladislava a porodila Izáka I. Komnenose.
- Sofie / Ireny, která si vzala Jana II. Komnenose a porodila Alexia I. Komnenose.
Zároveň by Helena byla babičkou císaře Konstantina X. a Johna Doukase.[4]
Tvrzení historika Ronalda Wellse však není podloženo kvalitními důkazy a argumenty a jedná se spíše o snahu spojit původ rodů Doukasů a Komnenovců s makedonskou dynastií.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena (daughter of Alypius) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b TRAPP, Erich. Prosopographie der mittelbyzantinischen Zeit, Erste Abteilung (641–867). 6.Band: Abkürzungen, Addenda und Indices. Nach Vorarbeiten Friedhelm Winkelmanns erstellt von Ralph-Johannes Lilie / Claudia Ludwig / Thomas Pratsch / Ilse Rochow / Beate Zielke. Byzantinische Zeitschrift. 2003-10-01, roč. 96, čís. 1, s. 301–302. Dostupné online [cit. 2025-03-19]. ISSN 1868-9027. doi:10.1515/byzs.2003.301.
- ↑ LITTLEWOOD, Antony R. Imagery in the Chronographia of Michael Psellos. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-474-0980-9, ISBN 978-90-04-15180-2. S. 13–56.
- ↑ LITTLEWOOD, Antony R. Imagery in the Chronographia of Michael Psellos. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-474-0980-9, ISBN 978-90-04-15180-2. S. 13–56.
- ↑ MCCORMICK, Michael. Les pèlerins occidentaux à Jérusalem, VIIIe-IXe Siècles. [s.l.]: Presses universitaires de Liège Dostupné online. ISBN 978-2-87019-278-8, ISBN 979-10-365-1655-9. S. 289–306.
- ↑ Screenshot of Itunes Library - Archived Platform Itunes 2010. doi.org [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online.