Heinrich Aldegrever

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heinrich Aldegrever
Heinrich Aldegrever.jpeg
Narození 1502
Paderborn
Úmrtí 1555 (ve věku 52–53 let) nebo 1561 (ve věku 58–59 let)
Soest
Povolání malíř, zlatník, rytec, kreslíř, designér, ilustrátor a tiskař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Aldegrever, v dolnoněmeckém jazyce původně Hinrik Trippenmäker, neboli výrobce dřeváků, (1502, Paderborn - 1555-1561, Soest) byl německý malíř, rytec, kreslíř a zlatník.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl synem výrobce dřeváků Hermanna Trippenmäkera a jeho manželky Kathariny. Aldegrever byl původně zlatníkem, až později se začal zabývat rytectvím. Po svém vyučení na zakázku zhotovoval mnohé drobné rytecké ozdoby, jež byly používány na pouzdra mečů, dýk a nožů.[1] V Paderbornu nebyl malířský cech, proto se patrně vyučil malbě v Soestu. Jako devatenáctiletý (1521) se stal starším tovaryšem v münsterském ateliéru malíře Ludgera tom Ring staršího, který se vyškolil v Nizozemí. Také Aldegrever odešel do sousedního Nizozemska, kde objevil díla Joose van Cleveho, Bernaerta van Orleyho, Lucase van Leydena a Jacoba Cornelisze.

V roce 1525 se přestěhoval do Soestu a roku 1526 nebo 1527 zde získal občanská práva a stal se členem malířského cechu. Na autoportrétu z roku 1530, který se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze, sám sebe označuje jako malíře.[2] Jeho jediným potvrzeným malířským dílem, které vzniklo ještě před reformací, je Mariánský oltář v kostele Sv. Petra v Soestu (1525-1526), podepsaný iniciálami HT s obrázkem dřeváku.[3] Jinak nelze doložit žádné další církevní malířské dílo, ani zlatnické práce nebo vitráže, neboť v době reformace ustaly zakázky.[4] Od roku 1527 pracoval jako rytec a portrétista. Jediný portrét se signaturou Aldegrevera, který se dochoval, je starosta Engelbert Therlaen von Lennep (1551).[5]

Během pobytu v Norimberku se seznámil s Albrechtem Dürerem, jehož monogram parafrázoval na svých rytinách, umělecky jej však ovlivnila rovněž tvorba nizozemských a italských grafiků. Heinrich Aldegrever vytvořil obsáhlé a technicky virtuózní grafické dílo, které je tematicky velmi široké a zahrnuje kromě několika málo dřevořezeb asi 300 mědirytin. Kromě mytologických a náboženských námětů v něm tvoří podstatnou složku také žánrové výjevy, vynikající podobizny a v neposlední řadě ornamenty. Umělecky a kulturněhistoricky velmi ceněný je např. jeho soubor Velkých svatebních tanečníků.[2] 200 figurálních rytin zachycuje několik příběhů ze Starého a Nového zákona, alegorických postav a cyklus Tanec smrti z roku 1541. Zjevně se dobře orientoval v humanistických textech své doby, které se zabývají bohy a mýty a legendárními postavami rané římské historie. V jeho díle nejsou žádná zobrazení svatých. Volně se inspiroval některými dřevoryty Holbeina a v kompozici a také několikrát při výběru motivu a techniky i díly Albrechta Dürera. Jeho portréty patří mezi vrcholná díla 16. století.

Po roce 1530 asi jednu třetinu ryteckého díla tvoří návrhy pro zdobení kovových předmětů a Aldegrever se díky nim stal nejvýznamnějším autorem raně renesančních německých ornamentů. Tři dochované dýky z let 1536, 1537 a 1539 jsou vrcholnými díly v celé historii rytiny ornamentů a vyznačují se bohatě rozvinutou fantazií a harmonicky vyváženými proporcemi.[4]

Aldegreverova rytecká díla jsou podepsána a datována a lze je rozdělit do tří period: časné 1527 - 1530, střední, 1531 - 1541 a pozdní 1541 - 1555 s přerušením v letech 1942-1949.[6] Zachovalo se celkem 58 jeho kresebných předloh, z nichž největší kolekci vlastní Rijksmuseum v Amsterdamu.[7]

Podporoval reformační hnutí a v roce 1531 se stal luteránem. Na objednávku münsterského biskupa zhotovil v letech 1535-1536 portréty anabaptistů Bernta Knipperdollinga a Jana van Leiden. Je autorem grafických portrétů Martina Luthera a Philippa Melanchthona. Volně při tom využil dřevoryt Hanse Brosamera a obraz Lucase Cranacha staršího. Měl politický a náboženský vliv na zavedení reformace v Soestu. Jménem Rady pozval a doprovázel reformátora Gerda Omekena z Lippstadtu do města Soest.

Pro své miniaturní rytiny, jež byly v jeho době považovány za skvosty a byly vyvažovány zlatem, je řazen k tzv. Malým mistrům, kteří byli činní v Norimberku (Barthel Beham, Sebald Beham a Georg Pencz).[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilhelm Schmidt: Aldegrever, Heinrich. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 1, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 325 f.
  • Gustav Pauli: Aldegrever, Heinrich. In: Ulrich Thieme, Felix Becker (Hrsg.): Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Begründet von Ulrich Thieme und Felix Becker. Band 1: Aa–Antonio de Miraguel. Wilhelm Engelmann, Leipzig 1907, S. 240–243 (Textarchiv – Internet Archive).
  • Herbert Zschelletzschky: Die figürliche Graphik Heinrich Aldegrevers. Ein Beitrag zu seinem Stil im Rahmen der deutschen Stilentwicklung. Strassburg 1933 (Neuauflage: Baden-Baden 1974).
  • Rolf Fritz: Heinrich Aldegrever als Maler. Dortmund 1959.
  • Karl B. Heppe: Heinrich Aldegrever – die Kleinmeister und das Kunsthandwerk der Renaissance. Kulturamt, Unna 1986, ISBN 3-924210-18-7
  • John Rowlands, The Age of Dürer and Holbein: German Drawings 1400-1550. London: British Museum Publications 1988, ISBN 0-7141--1639-4
  • Piotr Kopszak, Waldemar Deluga: Heinrich Aldegrever: Prints from collection of Muzeum Narodowe w Warszawie, KLE Warsztat Graficzny, 1999. CD-ROM ISBN 83-7100-132-0
  • Klaus Kösters (Hrsg.): Bilderstreit und Sinnenlust: Heinrich Aldegrever (1502–2002). Ausstellungskatalog. MediaPrint-Verlag, Unna 2002, ISBN 3-935019-65-3.
  • Angelika Lorenz (Hrsg.): Heinrich Aldegrever. Auswahlkatalog und Ausstellungskatalog mit Kupferstichen aus der Sammlung des Museums zu seinem 500. Geburtstag. Westfälisches Landesmuseum für Kunst und Kulturgeschichte, Münster 2002, ISBN 3-88789-140-6.
  • Karl Möseneder (Hrsg.): Zwischen Dürer und Raffael. Graphikserien Nürnberger Kleinmeister. Imhof, Petersberg 2010, ISBN 978-3-86568-571-1
  • Stijn Alsteens, Freyda Spira, Dürer and Beyond: Central European Drawings, 1400–1700, The Metropolitan Museum of Art, New York 2012, ISBN 978-1-58839-451-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]