Hedečská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hedečská vrchovina
Část hřebene Hedečské vrchoviny s Horou Matky Boží
Část hřebene Hedečské vrchoviny s Horou Matky Boží

Nejvyšší bod788 m n. m. (Val)

Nadřazená jednotkaČervenopotoční kotlina
Sousední
jednotky
Písařovská vrchovina, Jeřábská hornatina, Malomoravská kotlina, Králický Sněžník, Lichkovská brázda
Podřazené
jednotky
Roudenský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíTichá Orlice, Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedečská vrchovina je geomorfologický podokrsek Hanušovické vrchoviny. Nachází se v její severozápadní části v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Val (788 m).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Hedečská vrchovina náleží do geomorfologického celku Hanušovická vrchovina, podcelku Branenská vrchovina a okrsku Červenopotoční kotlina. V severozápadním zakončení se nachází její samostatná část Roudenský hřbet[1]. Jedná se nevelkou vrchovinu v západním zakončení Červenopotoční kotliny. Na západě spadají její svahy do Lichkovské brázdy, která je součástí Kladské kotliny. Na jihozápadě jí od Písařovské vrchoviny odděluje sedlo mezi vrchy Val a Liškovec, na jihu a jihovýchodě od Jeřábské hornatiny tok Tiché Orlice a Zlatého potoka, na severu vyjma prostoru Roudenského hřbetu spadají její svahy do Malomoravské kotliny, kterou protéká řeka Morava. Roudenský hřbet na severu hraničí s pohořím Králického Sněžníku v sedle mezi Špičkou a Jelením vrchem.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní část vrchoviny tvoří uskupení vrcholů Val (788 m), Mariánský kopec (769 m), Vyhlídka (738 m), Veselka (718 m) a Výšina (666 m). V Roudenském hřbetu, který se nachází severozápadně a od hlavního masivu vrchoviny je oddělen Lipkovským potokem, se nachází jediný vrchol Špička (též Na Vyhlídce) (753 m).

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Hedečskou vrchovinou prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem přibližně v linii Val - Vyhlídka - Veselka. Východní svahy odvodňují pravé přítoky řeky Moravy, která sama protéká pod severovýchodním svahem. Západní část a celý Roudenský hřbet spadá do povodí Tiché Orlice, která pramení a protéká pod jižním svahem Valu.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Prostor Hedečské vrchoviny je pokryt převážně poli a loukami. Souvislejší lesní pás se nachází pouze ve vrcholové partii Roudenského hřbetu. Díky absenci lesa je z vrcholů dobrý kruhový rozhled na nejvyšší vrcholy Hanušovické vrchoviny, Králický Sněžník, Orlické hory a na polské území v Kladském výběžku.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Jedinou meziregionální silnicí procházející prostorem Hedečské vrchoviny je silnice II/312 Králíky - Hanušovice. Dále se zde nacházejí jen komunikace místního charakteru. Přes vrch Val prochází žlutě značená turistická trasa 7275 z Králík do hloubi Hanušovické vrchoviny, osou Roudenského hřbetu je pak vedena červeně značená turistická trasa 0415 též z Králík na Králický Sněžník. Sedlem mezi hlavní částí vrchoviny a Roudenským hřbetem je vedena železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Do prostoru Hedečské vrchoviny zasahuje zástavba města Králíky a obcí Prostřední Lipka a Dolní Hedeč. Na nejvyšším bodě - Valu - stojí rozhledna, na Mariánském kopci redemptoristický klášter a poutní místo. Přes vrchovinu je vedena linie československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Její součástí je muzejně zpřístupněná dělostřelecká tvrz Hůrka, jejíž podzemní systém se nachází v masívu vrchu Výšina, a rovněž muzejně zpřístupněná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b Utržený na vrcholu Veselky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)