Heřmánek terčovitý

Heřmánek terčovitý
	Heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	heřmánek (Matricaria);
Binomické jméno
	Matricaria discoidea; DC., 1838
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea) je léčivá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Pochází z východní Asie, v Česku hojně roste jako zdomácnělý.

Popis

Heřmánek terčovitý je jednoletá nebo ozimá bylina s přímou lodyhou, dorůstající výšky 5 až 40 cm. Lodyha je hustě olistěná a často již od báze větvená. Listy jsou 2-3x peřenosečné, tvořené čárkovitými úzkými úkrojky. Úbory jsou krátce stopkaté, na rozdíl od heřmánku pravého jsou tvořeny pouze zelenožlutými trubkovitými květy a chybějí v nich bílé jazykovité květy. Nažky jsou 1,2 až 1,5 mm dlouhé.^[1]

Rozšíření

Heřmánek terčovitý se řadí mezi neofyty, tedy mezi rostliny zdomácnělé v celkem nedávné době. Pochází pravděpodobně z východní Asie, v současnosti je rozšířen v téměř celém mírném pásu severní polokoule. Na českém území byl poprvé zaznamenán v roce 1853, dnes je již zcela zdomácnělý. Vyskytuje se od nížin do hor a je zavlékán i do vyšších poloh. Nejčastěji roste na sešlapávaných plochách, podél cest, na rumištích a jako plevel na polích i zahradách, zejména na ulehlých a málo humózních půdách.^[1]

Možnost záměny

Heřmánek terčovitý může být zaměňován s heřmánkem pravým (Matricaria chamomilla) nebo rmenem rolním (Anthemis arvensis). Na rozdíl od heřmánku pravého postrádá jazykové květy a má silnější ananasovou vůni. Květní lůžko je duté, což je další společný znak s heřmánkem pravým.^[1]

Využití

Rostlina obsahuje silice, zejména bisabolol a jeho deriváty, které mají protizánětlivé a antiseptické účinky. V lidovém léčitelství se květy používají podobně jako u heřmánku pravého – zejména ve formě nálevů nebo koupelí při podráždění pokožky či trávicích potížích. Často se využívá i pro svoji výraznou vůni. Dříve byl využíván i domorodými obyvateli Severní Ameriky k přípravě léčivého čaje.^[1]

Pěstování

Heřmánek terčovitý se snadno šíří samovýsevem. Vyhovují mu slunná stanoviště a propustná půda, nejlépe na narušených plochách. Je vhodný pro přírodní zahrady nebo jako aromatická „chodníková“ rostlina. Nenáročný na péči.^[1]

Ekologické interakce

Nažky heřmánku terčovitého jsou lepkavé a šíří se mj. na srsti zvířat.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu heřmánek terčovitý na Wikimedia Commons

[kv7-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.

[1]