Přeskočit na obsah

Heřmánek terčovitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHeřmánek terčovitý
alternativní popis obrázku chybí
Heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodheřmánek (Matricaria)
Binomické jméno
Matricaria discoidea
DC., 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozpůlený úbor heřmánku terčovitého

Heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea) je léčivá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Pochází z východní Asie, v Česku hojně roste jako zdomácnělý.

Heřmánek terčovitý je jednoletá nebo ozimá bylina s přímou lodyhou, dorůstající výšky 5 až 40 cm. Lodyha je hustě olistěná a často již od báze větvená. Listy jsou 2-3x peřenosečné, tvořené čárkovitými úzkými úkrojky. Úbory jsou krátce stopkaté, na rozdíl od heřmánku pravého jsou tvořeny pouze zelenožlutými trubkovitými květy a chybějí v nich bílé jazykovité květy. Nažky jsou 1,2 až 1,5 mm dlouhé.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Heřmánek terčovitý se řadí mezi neofyty, tedy mezi rostliny zdomácnělé v celkem nedávné době. Pochází pravděpodobně z východní Asie, v současnosti je rozšířen v téměř celém mírném pásu severní polokoule. Na českém území byl poprvé zaznamenán v roce 1853, dnes je již zcela zdomácnělý. Vyskytuje se od nížin do hor a je zavlékán i do vyšších poloh. Nejčastěji roste na sešlapávaných plochách, podél cest, na rumištích a jako plevel na polích i zahradách, zejména na ulehlých a málo humózních půdách.[1]

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Heřmánek terčovitý může být zaměňován s heřmánkem pravým (Matricaria chamomilla) nebo rmenem rolním (Anthemis arvensis). Na rozdíl od heřmánku pravého postrádá jazykové květy a má silnější ananasovou vůni. Květní lůžko je duté, což je další společný znak s heřmánkem pravým.[1]

Rostlina obsahuje silice, zejména bisabolol a jeho deriváty, které mají protizánětlivé a antiseptické účinky. V lidovém léčitelství se květy používají podobně jako u heřmánku pravého – zejména ve formě nálevů nebo koupelí při podráždění pokožky či trávicích potížích. Často se využívá i pro svoji výraznou vůni. Dříve byl využíván i domorodými obyvateli Severní Ameriky k přípravě léčivého čaje.[1]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Heřmánek terčovitý se snadno šíří samovýsevem. Vyhovují mu slunná stanoviště a propustná půda, nejlépe na narušených plochách. Je vhodný pro přírodní zahrady nebo jako aromatická „chodníková“ rostlina. Nenáročný na péči.[1]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Nažky heřmánku terčovitého jsou lepkavé a šíří se mj. na srsti zvířat.[1]

  1. a b c d e f SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]